1 Píseň a žalm Azafův.

2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]

1 Ó Deus, não estejas em silêncio; não te cales, nem te aquietes, ó Deus,

2 Porque eis que teus inimigos fazem tumulto, e os que te odeiam levantaram a cabeça.

3 Tomaram astuto conselho contra o teu povo, e consultaram contra os teus escondidos.

4 Disseram: Vinde, e desarraiguemo-los para que não sejam nação, nem haja mais memória do nome de Israel.

5 Porque consultaram juntos e unânimes; eles se unem contra ti:

6 As tendas de Edom, e dos ismaelitas, de Moabe, e dos agarenos,

7 De Gebal, e de Amom, e de Amaleque, a Filístia, com os moradores de Tiro;

8 Também a Assíria se ajuntou com eles; foram ajudar aos filhos de Ló. (Selá.)

9 Faze-lhes como aos midianitas; como a Sísera, como a Jabim na ribeira de Quisom;

10 Os quais pereceram em Endor; tornaram-se como estrume para a terra.

11 Faze aos seus nobres como a Orebe, e como a Zeebe; e a todos os seus príncipes, como a Zebá e como a Zalmuna,

12 Que disseram: Tomemos para nós as casas de Deus em possessão.

13 Deus meu, faze-os como um tufão, como a aresta diante do vento.

14 Como o fogo que queima um bosque, e como a chama que incendeia as montanhas,

15 Assim os persegue com a tua tempestade, e os assombra com o teu redemoinho.

16 Encham-se de vergonha as suas faces, para que busquem o teu nome, Senhor.

17 Confundam-se e assombrem-se perpetuamente; envergonhem-se, e pereçam,

18 Para que saibam que tu, cujo nome é Senhor, és o Altíssimo sobre toda a terra.