Homem de Deus

22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,

23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,

24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.

12 Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.

9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

11 Ale ty, ó člověče Boží, takových věcí utíkej, následuj pak spravedlnosti, zbožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti.

13 Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě čiňte a buďtež silní.

14 Všecky věci vaše ať se dějí v lásce.

31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.

9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.

12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,

13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.

6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.

7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.

8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.

24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

1 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.

2 Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

3 Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.

4 Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.

5 A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

6 Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.

1 Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý, boje se Boha, a vystříhaje se zlého.