1 I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého.

2 A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho.

3 I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou.

4 A složiv Jonata s sebe plášť, kterýmž byl odín, dal jej Davidovi, i roucho své, až do meče svého, a až do lučiště svého, i do pasu svého.

5 Vycházel pak David, k čemuž ho koli posílal Saul, opatrně sobě počínaje. I ustanovil ho Saul nad vojáky, a líbil se všemu lidu, též i služebníkům Saulovým.

6 Stalo se pak, když se oni domů brali, a David též se navracoval od zabití Filistinského, že vyšly ženy z každého města Izraelského, zpívajíce a plésajíce, vstříc Saulovi králi s bubny, s veselím a s husličkami.

7 A prozpěvovaly jedny po druhých ženy ty, hrajíce, a řekly: Porazilť jest Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců.

8 I rozhněval se Saul náramně, nebo nelíbila se mu ta řeč. Pročež řekl: Dali Davidovi deset tisíc, a mně dali toliko tisíc. Co mu ještě přes to přivlastní, leč království?

9 Protož Saul zlobivě hleděl na Davida od toho dne i vždycky.

10 Stalo se pak druhého dne, že duch Boží zlý napadl Saule, a prorokoval u prostřed domu svého, a David hral rukou svou jako i jindy vždycky. Saul pak měl kopí v ruce své.

11 I vyhodil Saul kopí,řka: Prohodím Davida až do stěny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát.

12 A bál se Saul Davida, proto že Hospodin byl s ním, a od Saule odstoupil.

13 Protož vybyl ho Saul od sebe, a učinil jej sobě hejtmanem nad tisíci; kterýžto vycházel i vcházel před lidem.

14 David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal, nebo Hospodin byl s ním.

15 A když to viděl Saul, že sobě velmi opatrně počíná, bál se ho.

16 Ale všecken Izrael i Juda miloval Davida, nebo vycházel i vcházel před nimi.

17 Tedy řekl Saul Davidovi: Aj, dceru svou starší Merob dámť za manželku, toliko mi buď muž silný, a veď boje Hospodinovy. (Saul pak myslil: Nechť neschází od mé ruky, ale od ruky Filistinských.)

18 I řekl David Saulovi: Kdo jsem já, a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli, abych byl zetěm královým?

19 I stalo se, že když již Merob dcera Saulova měla dána býti Davidovi, dána jest Adrielovi Molatitskému za manželku.

20 Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida; což když oznámili Saulovi, líbilo se to jemu.

21 (Nebo řekl Saul: Dámť mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti němu byla ruka Filistinských.) A tak řekl Saul Davidovi: Po této druhé budeš mi již zetěm.

22 I rozkázal Saul služebníkům svým: Mluvte k Davidovi tajně, řkouce: Aj, libuje tě sobě král, a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe; nyní tedy budiž zetěm královým.

23 A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta, odpověděl David: Zdaliž se vám malá věc zdá, býti zetěm královým? A já jsem člověk chudý a opovržený.

24 Tedy služebníci Saulovi oznámili jemu, řkouce: Taková slova mluvil David.

25 I řekl Saul: Takto rcete Davidovi: Není žádostiv král věna, toliko sto obřízek Filistinských, aby byla pomsta nad nepřátely královskými. (Saul pak to obmýšlel, aby David upadl v ruku Filistinských.)

26 Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta, a líbilo se to Davidovi, aby byl zetěm královým. Ještě se pak nebyli vyplnili dnové ti,

27 Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku.

28 A vida Saul, nýbrž zkušené maje, že jest Hospodin s Davidem, a že Míkol dcera jeho miluje ho,

29 Ještě tím více Saul obával se Davida. I byl Saul nepřítelem Davidovým po všecky dny.

30 Vtrhovali pak do země knížata Filistinská; i bývalo, že kdyžkoli vycházeli, opatrněji sobě počínal David proti nim nade všecky služebníky Saulovy, pročež i jméno jeho bylo velmi slavné.

1 大 衛 對 掃 羅 說 完 了 話 、 約 拿 單 的 心 、 與 大 衛 的 心 、 深 相 契 合 . 約 拿 單 愛 大 衛 、 如 同 愛 自 己 的 性 命 。

2 那 日 掃 羅 留 住 大 衛 、 不 容 他 再 回 父 家 。

3 約 拿 單 愛 大 衛 如 同 愛 自 己 的 性 命 、 就 與 他 結 盟 。

4 約 拿 單 從 身 上 脫 下 外 袍 、 給 了 大 衛 、 又 將 戰 衣 、 刀 、 弓 、 腰 帶 、 都 給 了 他 。

5 掃 羅 無 論 差 遣 大 衛 往 何 處 去 、 他 都 作 事 精 明 . 掃 羅 就 立 他 作 戰 士 長 、 眾 百 姓 和 掃 羅 的 臣 僕 、 無 不 喜 悅 。

6 大 衛 打 死 了 那 非 利 士 人 、 同 眾 人 回 來 的 時 候 、 婦 女 們 從 以 色 列 各 城 裡 出 來 、 歡 歡 喜 喜 、 打 鼓 擊 磬 、 歌 唱 跳 舞 、 迎 接 掃 羅 王 。

7 眾 婦 女 舞 蹈 唱 和 、 說 、 掃 羅 殺 死 千 千 、 大 衛 殺 死 萬 萬 。

8 掃 羅 甚 發 怒 、 不 喜 悅 這 話 、 就 說 、 將 萬 萬 歸 大 衛 、 千 千 歸 我 、 只 剩 下 王 位 沒 有 給 他 了 。

9 從 這 日 起 、 掃 羅 就 怒 視 大 衛 。

10 次 日 、 從   神 那 裡 來 的 惡 魔 、 大 大 降 在 掃 羅 身 上 、 他 就 在 家 中 胡 言 亂 語 . 大 衛 照 常 彈 琴 . 掃 羅 手 裡 拿 著 槍 。

11 掃 羅 把 槍 一 掄 、 心 裡 說 、 我 要 將 大 衛 刺 透 、 釘 在 牆 上 。 大 衛 躲 避 他 兩 次 。

12 掃 羅 懼 怕 大 衛 、 因 為 耶 和 華 離 開 自 己 、 與 大 衛 同 在 。

13 所 以 掃 羅 使 大 衛 離 開 自 己 、 立 他 為 千 夫 長 . 他 就 領 兵 出 入 。

14 大 衛 作 事 無 不 精 明 . 耶 和 華 也 與 他 同 在 。

15 掃 羅 見 大 衛 作 事 精 明 、 就 甚 怕 他 。

16 但 以 色 列 和 猶 大 眾 人 、 都 愛 大 衛 . 因 為 他 領 他 們 出 入 。

17 掃 羅 對 大 衛 說 、 我 將 大 女 兒 米 拉 給 你 為 妻 . 只 要 你 為 我 奮 勇 、 為 耶 和 華 爭 戰 。 掃 羅 心 裡 說 、 我 不 好 親 手 害 他 、 要 藉 非 利 士 人 的 手 害 他 。

18 大 衛 對 掃 羅 說 、 我 是 誰 、 我 是 甚 麼 出 身 、 我 父 家 在 以 色 列 中 是 何 等 的 家 、 豈 敢 作 王 的 女 婿 呢 。

19 掃 羅 的 女 兒 米 拉 到 了 當 給 大 衛 的 時 候 、 掃 羅 卻 給 了 米 何 拉 人 亞 得 列 為 妻 。

20 掃 羅 的 次 女 米 甲 愛 大 衛 . 有 人 告 訴 掃 羅 、 掃 羅 就 喜 悅 。

21 掃 羅 心 裡 說 、 我 將 這 女 兒 給 大 衛 、 作 他 的 網 羅 、 好 藉 非 利 士 人 的 手 害 他 。 所 以 掃 羅 對 大 衛 說 、 你 今 日 可 以 第 二 次 作 我 的 女 婿 。

22 掃 羅 吩 咐 臣 僕 說 、 你 們 暗 中 對 大 衛 說 、 王 喜 悅 你 、 王 的 臣 僕 也 都 喜 愛 你 、 所 以 你 當 作 王 的 女 婿 。

23 掃 羅 的 臣 僕 、 就 照 這 話 說 給 大 衛 聽 。 大 衛 說 、 你 們 以 為 作 王 的 女 婿 、 是 一 件 小 事 麼 . 我 是 貧 窮 卑 微 的 人 。

24 掃 羅 的 臣 僕 回 奏 、 說 、 大 衛 所 說 的 、 如 此 如 此 。

25 掃 羅 說 、 你 們 要 對 大 衛 這 樣 說 、 王 不 要 甚 麼 聘 禮 、 只 要 一 百 非 利 士 人 的 陽 皮 、 好 在 王 的 仇 敵 身 上 報 仇 。 掃 羅 的 意 思 要 使 大 衛 喪 在 非 利 士 人 的 手 裡 。

26 掃 羅 的 臣 僕 將 這 話 告 訴 大 衛 、 大 衛 就 歡 喜 作 王 的 女 婿 。 日 期 還 沒 有 到 、

27 大 衛 和 跟 隨 他 的 人 起 身 前 往 、 殺 了 二 百 非 利 士 人 、 將 陽 皮 滿 數 交 給 王 、 為 要 作 王 的 女 婿 。 於 是 掃 羅 將 女 兒 米 甲 給 大 衛 為 妻 。

28 掃 羅 見 耶 和 華 與 大 衛 同 在 、 又 知 道 女 兒 米 甲 愛 大 衛 .

29 就 更 怕 大 衛 、 常 作 大 衛 的 仇 敵 。

30 每 逢 非 利 士 軍 長 出 來 打 仗 、 大 衛 比 掃 羅 的 臣 僕 作 事 精 明 . 因 此 他 的 名 被 人 尊 重 。