1 I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
2 A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,
3 Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.
4 Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.
5 Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.
6 Činíval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.
7 Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.
8 Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.
9 Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.
10 I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.
11 S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.
12 Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.
13 V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.
14 Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.
15 I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.
16 A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.
17 Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.
18 I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.
19 Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.
20 Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.
21 Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
22 I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.
23 Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.
24 A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
25 I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.
26 Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.
27 Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.
28 Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.
29 A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
30 Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.
31 Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
32 I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.
33 I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.
34 Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.
35 Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.
36 Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.
37 Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.
1 此 後 、 押 沙 龍 為 自 己 豫 備 車 馬 、 又 派 五 十 人 在 他 前 頭 奔 走 。
2 押 沙 龍 常 常 早 晨 起 來 站 在 城 門 的 道 旁 、 凡 有 爭 訟 要 去 求 王 判 斷 的 、 押 沙 龍 就 叫 他 過 來 、 問 他 說 、 你 是 那 一 城 的 人 . 回 答 說 、 僕 人 是 以 色 列 某 支 派 的 人 。
3 押 沙 龍 對 他 說 、 你 的 事 有 情 有 理 . 無 奈 王 沒 有 委 人 聽 你 伸 訴 。
4 押 沙 龍 又 說 、 恨 不 得 我 作 國 中 的 士 師 . 凡 有 爭 訟 求 審 判 的 、 到 我 這 裡 來 、 我 必 秉 公 判 斷 。
5 若 有 人 近 前 來 要 拜 押 沙 龍 、 押 沙 龍 就 伸 手 拉 住 他 、 與 他 親 嘴 。
6 以 色 列 人 中 、 凡 去 見 王 求 判 斷 的 、 押 沙 龍 都 是 如 此 待 他 們 。 這 樣 、 押 沙 龍 暗 中 得 了 以 色 列 人 的 心 。
7 滿 了 四 十 年 、 〔 有 作 四 年 的 〕 、 押 沙 龍 對 王 說 、 求 你 准 我 往 希 伯 崙 去 、 還 我 向 耶 和 華 所 許 的 願 .
8 因 為 僕 人 住 在 亞 蘭 的 基 述 、 曾 許 願 說 、 耶 和 華 若 使 我 再 回 耶 路 撒 冷 、 我 必 事 奉 他 。
9 王 說 、 你 平 平 安 安 的 去 罷 。 押 沙 龍 就 起 身 、 往 希 伯 崙 去 了 。
10 押 沙 龍 打 發 探 子 走 遍 以 色 列 各 支 派 、 說 、 你 們 一 聽 見 角 聲 、 就 說 、 押 沙 龍 在 希 伯 崙 作 王 了 。
11 押 沙 龍 在 耶 路 撒 冷 請 了 二 百 人 與 他 同 去 、 都 是 誠 誠 實 實 去 的 、 並 不 知 道 其 中 的 真 情 。
12 押 沙 龍 獻 祭 的 時 候 、 打 發 人 去 將 大 衛 的 謀 士 、 基 羅 人 亞 希 多 弗 、 從 他 本 城 請 了 來 。 於 是 叛 逆 的 勢 派 甚 大 . 因 為 隨 從 押 沙 龍 的 人 民 、 日 漸 增 多 。
13 有 人 報 告 大 衛 說 、 以 色 列 人 的 心 、 都 歸 向 押 沙 龍 了 。
14 大 衛 就 對 耶 路 撒 冷 跟 隨 他 的 臣 僕 說 、 我 們 要 起 來 逃 走 . 不 然 都 不 能 躲 避 押 沙 龍 了 . 要 速 速 的 去 、 恐 怕 他 忽 然 來 到 、 加 害 於 我 們 、 用 刀 殺 盡 合 城 的 人 。
15 王 的 臣 僕 對 王 說 、 我 主 我 王 所 定 的 、 僕 人 都 願 遵 行 。
16 於 是 王 帶 著 全 家 的 人 出 去 了 、 但 留 下 十 個 妃 嬪 、 看 守 宮 殿 。
17 王 出 去 、 眾 民 都 跟 隨 他 、 到 伯 墨 哈 、 就 住 下 了 。
18 王 的 臣 僕 都 在 他 面 前 過 去 . 基 利 提 人 、 比 利 提 人 、 就 是 從 迦 特 跟 隨 王 來 的 六 百 人 、 也 都 在 他 面 前 過 去 。
19 王 對 迦 特 人 以 太 說 、 你 是 外 邦 逃 來 的 人 . 為 甚 麼 與 我 們 同 去 呢 。 你 可 以 回 去 、 與 新 王 同 住 、 或 者 回 你 本 地 去 罷 。
20 你 來 的 日 子 不 多 、 我 今 日 怎 好 叫 你 與 我 們 一 同 飄 流 、 沒 有 一 定 的 住 處 呢 . 你 不 如 帶 你 的 弟 兄 回 去 罷 . 願 耶 和 華 用 慈 愛 誠 實 待 你 。
21 以 太 對 王 說 、 我 指 著 永 生 的 耶 和 華 起 誓 、 又 敢 在 王 面 前 起 誓 、 無 論 生 死 、 王 在 那 裡 、 僕 人 也 必 在 那 裡 。
22 大 衛 對 以 太 說 、 你 前 去 過 河 罷 。 於 是 迦 特 人 以 太 帶 著 跟 隨 他 的 人 和 所 有 的 婦 人 孩 子 、 就 都 過 去 了 。
23 本 地 的 人 都 放 聲 大 哭 、 眾 民 盡 都 過 去 . 王 也 過 了 汲 淪 溪 、 眾 民 往 曠 野 去 了 。
24 撒 督 、 和 抬 神 約 櫃 的 利 未 人 、 也 一 同 來 了 、 將 神 的 約 櫃 放 下 . 亞 比 亞 他 上 來 、 等 著 眾 民 從 城 裡 出 來 過 去 。
25 王 對 撒 督 說 、 你 將 神 的 約 櫃 抬 回 城 去 . 我 若 在 耶 和 華 眼 前 蒙 恩 、 他 必 使 我 回 來 、 再 見 約 櫃 、 和 他 的 居 所 。
26 倘 若 他 說 、 我 不 喜 悅 你 . 看 哪 、 我 在 這 裡 、 願 他 憑 自 己 的 意 旨 待 我 。
27 王 又 對 祭 司 撒 督 說 、 你 不 是 先 見 麼 . 你 可 以 安 然 回 城 . 你 兒 子 亞 希 瑪 斯 、 和 亞 比 亞 他 的 兒 子 約 拿 單 、 都 可 以 與 你 同 去 。
28 我 在 曠 野 的 渡 口 那 裡 等 你 們 報 信 給 我 。
29 於 是 撒 督 和 亞 比 亞 他 將 神 的 約 櫃 抬 回 耶 路 撒 冷 . 他 們 就 住 在 那 裡 。
30 大 衛 蒙 頭 赤 腳 、 上 橄 欖 山 、 一 面 上 、 一 面 哭 . 跟 隨 他 的 人 、 也 都 蒙 頭 哭 著 上 去 。
31 有 人 告 訴 大 衛 說 、 亞 希 多 弗 也 在 叛 黨 之 中 、 隨 從 押 沙 龍 。 大 衛 禱 告 說 、 耶 和 華 阿 、 求 你 使 亞 希 多 弗 的 計 謀 、 變 為 愚 拙 。
32 大 衛 到 了 山 頂 、 敬 拜 神 的 地 方 、 見 亞 基 人 戶 篩 、 衣 服 撕 裂 、 頭 蒙 灰 塵 、 來 迎 接 他 。
33 大 衛 對 他 說 、 你 若 與 我 同 去 、 必 累 贅 我 。
34 你 若 回 城 去 、 對 押 沙 龍 說 、 王 阿 、 我 願 作 你 的 僕 人 . 我 向 來 作 你 父 親 的 僕 人 、 現 在 我 也 照 樣 作 你 的 僕 人 . 這 樣 、 你 就 可 以 為 我 破 壞 亞 希 多 弗 的 計 謀 。
35 祭 司 撒 督 和 亞 比 亞 他 、 豈 不 都 在 那 裡 麼 . 你 在 王 宮 裡 聽 見 甚 麼 、 就 要 告 訴 祭 司 撒 督 和 亞 比 亞 他 。
36 撒 督 的 兒 子 亞 希 瑪 斯 、 亞 比 亞 他 的 兒 子 約 拿 單 、 也 都 在 那 裡 . 凡 你 們 所 聽 見 的 、 可 以 託 這 二 人 來 報 告 我 。
37 於 是 大 衛 的 朋 友 戶 篩 進 了 城 . 押 沙 龍 也 進 了 耶 路 撒 冷 。