1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.
6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,
7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.
8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,
12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.
18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.
22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
1 保 羅 來 到 特 庇 、 又 到 路 司 得 . 在 那 裡 有 一 個 門 徒 、 名 叫 提 摩 太 、 是 信 主 之 猶 太 婦 人 的 兒 子 、 他 父 親 卻 是 希 利 尼 人 。
2 路 司 得 和 以 哥 念 的 弟 兄 、 都 稱 讚 他 。
3 保 羅 要 帶 他 同 去 、 只 因 那 些 地 方 的 猶 太 人 、 都 知 道 他 父 親 是 希 利 尼 人 、 就 給 他 行 了 割 禮 。
4 他 們 經 過 各 城 、 把 耶 路 撒 冷 使 徒 和 長 老 所 定 的 條 規 、 交 給 門 徒 遵 守 。
5 於 是 眾 教 會 信 心 越 發 堅 固 、 人 數 天 天 加 增 。
6 聖 靈 既 然 禁 止 他 們 在 亞 西 亞 講 道 、 他 們 就 經 過 弗 呂 家 加 拉 太 一 帶 地 方 .
7 到 了 每 西 亞 的 邊 界 、 他 們 想 要 往 庇 推 尼 去 、 耶 穌 的 靈 卻 不 許 .
8 他 們 就 越 過 每 西 亞 、 下 到 特 羅 亞 去 。
9 在 夜 間 有 異 象 現 與 保 羅 . 有 一 個 馬 其 頓 人 、 站 著 求 他 說 、 請 你 過 到 馬 其 頓 來 幫 助 我 們 。
10 保 羅 既 看 見 這 異 象 、 我 們 隨 即 想 要 往 馬 其 頓 去 、 以 為 神 召 我 們 傳 福 音 給 那 裡 的 人 聽 。
11 於 是 從 特 羅 亞 開 船 、 一 直 行 到 撒 摩 特 喇 、 第 二 天 到 了 尼 亞 波 利 。
12 從 那 裡 來 到 腓 立 比 、 就 是 馬 其 頓 這 一 方 的 頭 一 個 城 . 也 是 羅 馬 的 駐 防 城 . 我 們 在 這 城 裡 住 了 幾 天 .
13 當 安 息 日 、 我 們 出 城 門 、 到 了 河 邊 、 知 道 那 裡 有 一 個 禱 告 的 地 方 、 我 們 就 坐 下 對 那 聚 會 的 婦 女 講 道 。
14 有 一 個 賣 紫 色 布 疋 的 婦 人 、 名 叫 呂 底 亞 、 是 推 雅 推 喇 城 的 人 、 素 來 敬 拜 神 . 他 聽 見 了 、 主 就 開 導 他 的 心 、 叫 他 留 心 聽 保 羅 所 講 的 詁 。
15 他 和 他 一 家 既 領 了 洗 、 便 求 我 們 說 、 你 們 若 以 為 我 是 真 信 主 的 、 〔 或 作 你 們 若 以 為 我 是 忠 心 事 主 的 〕 請 到 我 家 裡 來 住 . 於 是 強 留 我 們 。
16 後 來 、 我 們 往 那 禱 告 的 地 方 去 . 有 一 個 使 女 迎 著 面 來 、 他 被 巫 鬼 所 附 、 用 法 術 、 叫 他 主 人 們 大 得 財 利 。
17 他 跟 保 羅 和 我 們 、 喊 著 說 、 這 些 人 是 至 高 神 的 僕 人 、 對 你 們 傳 說 救 人 的 道 。
18 他 一 連 多 日 這 樣 喊 叫 、 保 羅 就 心 中 厭 煩 、 轉 身 對 那 鬼 說 、 我 奉 耶 穌 基 督 的 名 、 吩 咐 你 從 他 身 上 出 來 . 那 鬼 當 時 就 出 來 了 。
19 使 女 的 主 人 們 、 見 得 利 的 指 望 沒 有 了 、 便 揪 住 保 羅 和 西 拉 、 拉 他 們 到 市 上 去 見 首 領 .
20 又 帶 到 官 長 面 前 說 、 這 些 人 原 是 猶 太 人 、 竟 騷 擾 我 們 的 城 、
21 傳 我 們 羅 馬 人 所 不 可 受 、 不 可 行 的 規 矩 。
22 眾 人 就 一 同 起 來 攻 擊 他 們 . 官 長 吩 咐 剝 了 他 們 的 衣 裳 、 用 棍 打 。
23 打 了 許 多 棍 、 便 將 他 們 下 在 監 裡 、 囑 咐 禁 卒 嚴 緊 看 守 。
24 禁 卒 領 了 這 樣 的 命 、 就 把 他 們 下 在 內 監 裡 、 兩 腳 上 了 木 狗 。
25 約 在 半 夜 、 保 羅 和 西 拉 、 禱 告 唱 詩 讚 美 神 . 眾 囚 犯 也 側 耳 而 聽 。
26 忽 然 地 大 震 動 、 甚 至 監 牢 的 地 基 都 搖 動 了 . 監 門 立 刻 全 開 、 眾 囚 犯 的 鎖 鍊 也 都 鬆 開 了 。
27 禁 卒 一 醒 、 看 見 監 門 全 開 、 以 為 囚 犯 已 經 逃 走 、 就 拔 刀 要 自 殺 。
28 保 羅 大 聲 呼 叫 說 、 不 要 傷 害 自 己 、 我 們 都 在 這 裡 。
29 禁 卒 叫 人 拿 燈 來 、 就 跳 進 去 、 戰 戰 兢 兢 的 、 俯 伏 在 保 羅 西 拉 面 前 .
30 又 領 他 們 出 來 、 說 、 二 位 先 生 、 我 當 怎 樣 行 纔 可 以 得 救 。
31 他 們 說 、 當 信 主 耶 穌 、 你 和 你 一 家 都 必 得 救 。
32 他 們 就 把 主 的 道 、 講 給 他 和 他 全 家 的 人 聽 。
33 當 夜 、 就 在 那 時 候 、 禁 卒 把 他 們 帶 去 、 洗 他 們 的 傷 . 他 和 屬 乎 他 的 人 、 立 時 都 受 了 洗 。
34 於 是 禁 卒 領 他 們 上 自 己 家 裡 去 、 給 他 們 擺 上 飯 、 他 和 全 家 、 因 為 信 了 神 、 都 很 喜 樂 。
35 到 了 天 亮 、 官 長 打 發 差 役 來 說 、 釋 放 那 兩 個 人 罷 。
36 禁 卒 就 把 這 話 告 訴 保 羅 說 、 官 長 打 發 人 來 叫 釋 放 你 們 . 如 今 可 以 出 監 、 平 平 安 安 的 去 罷 。
37 保 羅 卻 說 、 我 們 是 羅 馬 人 、 並 沒 有 定 罪 、 他 們 就 在 眾 人 面 前 打 了 我 們 、 又 把 我 們 下 在 監 裡 . 現 在 要 私 下 攆 我 們 出 去 麼 、 這 是 不 行 的 . 叫 他 們 自 己 來 領 我 們 出 去 罷 。
38 差 役 把 這 話 回 稟 官 長 . 官 長 聽 見 他 們 是 羅 馬 人 、 就 害 怕 了 。
39 於 是 來 勸 他 們 、 領 他 們 出 來 、 請 他 們 離 那 城 。
40 二 人 出 了 監 、 往 呂 底 亞 家 裡 去 . 見 了 弟 兄 們 、 勸 慰 他 們 一 番 、 就 走 了 。