1 Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.

2 Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.

3 Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.

4 Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?

5 Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.

6 Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,

7 Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?

8 Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.

9 Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.

10 A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.

11 Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.

12 A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.

13 S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.

14 Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.

15 A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.

16 A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,

17 A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.

1 誰 如 智 慧 人 呢 . 誰 知 道 事 情 的 解 釋 呢 . 人 的 智 慧 使 他 的 臉 發 光 、 並 使 他 臉 上 的 暴 氣 改 變 。

2 我 勸 你 遵 守 王 的 命 令 . 既 指   神 起 誓 、 理 當 如 此 。

3 不 要 急 躁 離 開 王 的 面 前 . 不 要 固 執 行 惡 . 因 為 他 凡 事 都 隨 自 己 的 心 意 而 行 。

4 王 的 話 本 有 權 力 、 誰 敢 問 他 說 、 你 作 甚 麼 呢 。

5 凡 遵 守 命 令 的 、 必 不 經 歷 禍 患 . 智 慧 人 的 心 、 能 辨 明 時 候 和 定 理 。 〔 原 文 作 審 判 下 節 同 〕

6 各 樣 事 務 成 就 、 都 有 時 候 和 定 理 . 因 為 人 的 苦 難 、 重 壓 在 他 身 上 。

7 他 不 知 道 將 來 的 事 、 因 為 將 來 如 何 、 誰 能 告 訴 他 呢 。

8 無 人 有 權 力 掌 管 生 命 、 將 生 命 留 住 . 也 無 人 有 權 力 掌 管 死 期 . 這 場 爭 戰 、 無 人 能 免 . 邪 惡 也 不 能 救 那 好 行 邪 惡 的 人 。

9 這 一 切 我 都 見 過 . 也 專 心 查 考 日 光 之 下 所 作 的 一 切 事 . 有 時 這 人 管 轄 那 人 、 令 人 受 害 。

10 我 見 惡 人 埋 葬 、 歸 入 墳 墓 . 又 見 行 正 直 事 的 、 離 開 聖 地 、 在 城 中 被 人 忘 記 . 這 也 是 虛 空 。

11 因 為 斷 定 罪 名 、 不 立 刻 施 刑 、 所 以 世 人 滿 心 作 惡 。

12 罪 人 雖 然 作 惡 百 次 、 倒 享 長 久 的 年 日 . 然 而 我 準 知 道 、 敬 畏   神 的 、 就 是 在 他 面 前 敬 畏 的 人 、 終 久 必 得 福 樂 。

13 惡 人 卻 不 得 福 樂 、 也 不 得 長 久 的 年 日 . 這 年 日 好 像 影 兒 、 因 他 不 敬 畏   神 。

14 世 上 有 一 件 虛 空 的 事 、 就 是 義 人 所 遭 遇 的 、 反 照 惡 人 所 行 的 . 又 有 惡 人 所 遭 遇 的 、 反 照 義 人 所 行 的 . 我 說 、 這 也 是 虛 空 。

15 我 就 稱 讚 快 樂 、 原 來 人 在 日 光 之 下 、 莫 強 如 喫 喝 快 樂 . 因 為 他 在 日 光 之 下 、   神 賜 他 一 生 的 年 日 、 要 從 勞 碌 中 、 時 常 享 受 所 得 的 。

16 我 專 心 求 智 慧 、 要 看 世 上 所 作 的 事 . ( 有 晝 夜 不 睡 覺 、 不 合 眼 的 )

17 我 就 看 明   神 一 切 的 作 為 . 知 道 人 查 不 出 日 光 之 下 所 作 的 事 . 任 憑 他 費 多 少 力 尋 查 、 都 查 不 出 來 . 就 是 智 慧 人 雖 想 知 道 、 也 是 查 不 出 來 。