1 Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm.

2 A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal.

3 Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské?

4 I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid.

5 Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí.

6 Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu.

7 Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.

8 Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich.

9 Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské.

10 Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému.

11 A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí.

12 Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským.

13 I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali.

14 Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.

15 Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.

1 這 事 以 後 、 亞 哈 隨 魯 王 抬 舉 亞 甲 族 哈 米 大 他 的 兒 子 哈 曼 、 使 他 高 升 、 叫 他 的 爵 位 超 過 與 他 同 事 的 一 切 臣 宰 。

2 在 朝 門 的 一 切 臣 僕 、 都 跪 拜 哈 曼 、 因 為 王 如 此 吩 咐 . 惟 獨 末 底 改 不 跪 不 拜 .

3 在 朝 門 的 臣 僕 問 末 底 改 說 、 你 為 何 違 背 王 的 命 令 呢 .

4 他 們 天 天 勸 他 、 他 還 是 不 聽 、 他 們 就 告 訴 哈 曼 、 要 看 末 底 改 的 事 站 得 住 站 不 住 、 因 他 已 經 告 訴 他 們 自 己 是 猶 大 人 .

5 哈 曼 見 末 底 改 不 跪 不 拜 、 他 就 怒 氣 填 胸 .

6 他 們 已 將 末 底 改 的 本 族 告 訴 哈 曼 、 他 以 為 下 手 害 末 底 改 一 人 是 小 事 、 就 要 滅 絕 亞 哈 隨 魯 王 通 國 所 有 的 猶 大 人 、 就 是 末 底 改 的 本 族 。

7 亞 哈 隨 魯 王 十 二 年 正 月 、 就 是 尼 散 月 、 人 在 哈 曼 面 前 、 按 日 日 月 月 掣 普 珥 、 就 是 掣 籤 、 要 定 何 月 何 日 為 吉 、 擇 定 了 十 二 月 、 就 是 亞 達 月 。

8 哈 曼 對 亞 哈 隨 魯 王 說 、 有 一 種 民 、 散 居 在 王 國 各 省 的 民 中 、 他 們 的 律 例 、 與 萬 民 的 律 例 不 同 、 也 不 守 王 的 律 例 、 所 以 容 留 他 們 與 王 無 益 .

9 王 若 以 為 美 、 請 下 旨 意 滅 絕 他 們 . 我 就 捐 一 萬 他 連 得 銀 子 、 交 給 掌 管 國 帑 的 人 、 納 入 王 的 府 庫 .

10 於 是 王 從 自 己 手 上 摘 下 戒 指 、 給 猶 大 人 的 仇 敵 、 亞 甲 族 哈 米 大 他 的 兒 子 哈 曼 .

11 王 對 哈 曼 說 、 這 銀 子 仍 賜 給 你 、 這 民 也 交 給 你 、 你 可 以 隨 意 待 他 們 。

12 正 月 十 三 日 就 召 了 王 的 書 記 來 、 照 著 哈 曼 一 切 所 吩 咐 的 、 用 各 省 的 文 字 、 各 族 的 方 言 、 奉 亞 哈 隨 魯 王 的 名 寫 旨 意 、 傳 與 總 督 和 各 省 的 省 長 、 並 各 族 的 首 領 、 又 用 王 的 戒 指 蓋 印 .

13 交 給 驛 卒 傳 到 王 的 各 省 、 吩 咐 將 猶 大 人 、 無 論 老 少 婦 女 孩 子 、 在 一 日 之 間 、 十 二 月 、 就 是 亞 達 月 十 三 日 、 全 然 剪 除 、 殺 戮 滅 絕 、 並 奪 他 們 的 財 為 掠 物 .

14 抄 錄 這 旨 意 、 頒 行 各 省 、 宣 告 各 族 、 使 他 們 豫 備 等 候 那 日 .

15 驛 卒 奉 王 命 急 忙 起 行 、 旨 意 也 傳 遍 書 珊 城 。 王 同 哈 曼 坐 下 飲 酒 . 書 珊 城 的 民 卻 都 慌 亂 。