1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.
2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.
3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.
4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.
5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.
7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.
8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.
9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.
10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.
11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?
12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.
13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.
14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.
15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.
16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.
17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.
18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.
19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.
20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.
21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.
22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.
23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.
24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.
25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.
26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.
27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.
28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.
29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.
30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.
31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.
1 摩 西 回 答 說 、 他 們 必 不 信 我 、 也 不 聽 我 的 話 、 必 說 、 耶 和 華 並 沒 有 向 你 顯 現 。
2 耶 和 華 對 摩 西 說 、 你 手 裡 是 甚 麼 . 他 說 、 是 杖 。
3 耶 和 華 說 、 丟 在 地 上 、 他 一 丟 下 去 、 就 變 作 蛇 、 摩 西 便 跑 開 。
4 耶 和 華 對 摩 西 說 、 伸 出 手 來 、 拿 住 他 的 尾 巴 、 他 必 在 你 手 中 仍 變 為 杖 。
5 如 此 好 叫 他 們 信 耶 和 華 他 們 祖 宗 的 神 、 就 是 亞 伯 拉 罕 的 神 、 以 撒 的 神 、 雅 各 的 神 、 是 向 你 顯 現 了 。
6 耶 和 華 又 對 他 說 、 把 手 放 在 懷 裡 、 他 就 把 手 放 在 懷 裡 、 及 至 抽 出 來 、 不 料 、 手 長 了 大 痲 瘋 、 有 雪 那 樣 白 。
7 耶 和 華 說 、 再 把 手 放 在 懷 裡 、 他 就 再 把 手 放 在 懷 裡 、 及 至 從 懷 裡 抽 出 來 、 不 料 、 手 已 經 復 原 、 與 周 身 的 肉 一 樣 。
8 又 說 、 倘 或 他 們 不 聽 你 的 話 、 也 不 信 頭 一 個 神 蹟 、 他 們 必 信 第 二 個 神 蹟 。
9 這 兩 個 神 蹟 若 都 不 信 、 也 不 聽 你 的 話 、 你 就 從 河 裡 取 些 水 、 倒 在 旱 地 上 、 你 從 河 裡 取 的 水 必 在 旱 地 上 變 作 血 。
10 摩 西 對 耶 和 華 說 、 主 阿 、 我 素 日 不 是 能 言 的 人 、 就 是 從 你 對 僕 人 說 話 以 後 、 也 是 這 樣 、 我 本 是 拙 口 笨 舌 的 。
11 耶 和 華 對 他 說 、 誰 造 人 的 口 呢 、 誰 使 人 口 啞 、 耳 聾 、 目 明 、 眼 瞎 呢 、 豈 不 是 我 耶 和 華 麼 .
12 現 在 去 罷 、 我 必 賜 你 口 才 、 指 教 你 所 當 說 的 話 。
13 摩 西 說 、 主 阿 、 你 願 意 打 發 誰 、 就 打 發 誰 去 罷 。
14 耶 和 華 向 摩 西 發 怒 說 、 不 是 有 你 的 哥 哥 利 未 人 亞 倫 麼 、 我 知 道 他 是 能 言 的 、 現 在 他 出 來 迎 接 你 、 他 一 見 你 心 裡 就 歡 喜 。
15 你 要 將 當 說 的 話 傳 給 他 、 我 也 要 賜 你 和 他 口 才 、 又 要 指 教 你 們 所 當 行 的 事 。
16 他 要 替 你 對 百 姓 說 話 、 你 要 以 他 當 作 口 、 他 要 以 你 當 作 神 。
17 你 手 裡 要 拿 這 杖 、 好 行 神 蹟 。
18 於 是 摩 西 回 到 他 岳 父 葉 忒 羅 那 裡 、 對 他 說 、 求 你 容 我 回 去 見 我 在 埃 及 的 弟 兄 、 看 他 們 還 在 不 在 。 葉 忒 羅 對 摩 西 說 、 你 可 以 平 平 安 安 的 去 罷 。
19 耶 和 華 在 米 甸 對 摩 西 說 、 你 要 回 埃 及 去 、 因 為 尋 索 你 命 的 人 都 死 了 。
20 摩 西 就 帶 著 妻 子 和 兩 個 兒 子 、 叫 他 們 騎 上 驢 回 埃 及 地 去 . 摩 西 手 裡 拿 著 神 的 杖 。
21 耶 和 華 對 摩 西 說 、 你 回 到 埃 及 的 時 候 要 留 意 、 將 我 指 示 你 的 一 切 奇 事 、 行 在 法 老 面 前 、 但 我 要 使 〔 或 作 任 憑 下 同 〕 他 的 心 剛 硬 、 他 必 不 容 百 姓 去 。
22 你 要 對 法 老 說 、 耶 和 華 這 樣 說 、 以 色 列 是 我 的 兒 子 、 我 的 長 子 .
23 我 對 你 說 過 、 容 我 的 兒 子 去 好 事 奉 我 、 你 還 是 不 肯 容 他 去 、 看 哪 、 我 要 殺 你 的 長 子 。
24 摩 西 在 路 上 住 宿 的 地 方 、 耶 和 華 遇 見 他 、 想 要 殺 他 。
25 西 坡 拉 就 拿 一 塊 火 石 割 下 他 兒 子 的 陽 皮 、 丟 在 摩 西 腳 前 、 說 、 你 真 是 我 的 血 郎 了 。
26 這 樣 耶 和 華 纔 放 了 他 . 西 坡 拉 說 、 你 因 割 禮 就 是 血 郎 了 。
27 耶 和 華 對 亞 倫 說 、 你 往 曠 野 去 迎 接 摩 西 、 他 就 去 、 在 神 的 山 遇 見 摩 西 和 他 親 嘴 。
28 摩 西 將 耶 和 華 打 發 他 所 說 的 言 語 、 和 囑 咐 他 所 行 的 神 蹟 、 都 告 訴 了 亞 倫 。
29 摩 西 亞 倫 就 去 招 聚 以 色 列 的 眾 長 老 。
30 亞 倫 將 耶 和 華 對 摩 西 所 說 的 一 切 話 、 述 說 了 一 遍 、 又 在 百 姓 眼 前 行 了 那 些 神 蹟 。
31 百 姓 就 信 了 . 以 色 列 人 聽 見 耶 和 華 眷 顧 他 們 、 鑒 察 他 們 的 困 苦 、 就 低 頭 下 拜 。