1 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
2 Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš:
3 Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.
4 A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.
5 A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.
6 I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.
7 I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.
8 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.
9 I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.
10 Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.
11 Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.
12 I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.
13 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
14 Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.
15 Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.
16 Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.
17 Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?
18 Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.
19 Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.
20 Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.
21 Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.
22 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
23 Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.
24 I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.
25 I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.
26 Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.
27 Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.
28 Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.
29 I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země.
30 Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha.
31 I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.
32 Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.
33 Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.
34 Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.
35 I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.
1 耶 和 華 吩 咐 摩 西 說 、 你 進 去 見 法 老 、 對 他 說 、 耶 和 華 希 伯 來 人 的 神 這 樣 說 、 容 我 的 百 姓 去 、 好 事 奉 我 。
2 你 若 不 肯 容 他 們 去 、 仍 舊 強 留 他 們 、
3 耶 和 華 的 手 加 在 你 田 間 的 牲 畜 上 、 就 是 在 馬 、 驢 、 駱 駝 、 牛 群 、 羊 群 上 、 必 有 重 重 的 瘟 疫 。
4 耶 和 華 要 分 別 以 色 列 的 牲 畜 和 埃 及 的 牲 畜 、 凡 屬 以 色 列 人 的 、 一 樣 都 不 死 。
5 耶 和 華 就 定 了 時 候 、 說 、 明 天 耶 和 華 必 在 此 地 行 這 事 。
6 第 二 天 耶 和 華 就 行 這 事 、 埃 及 的 牲 畜 幾 乎 都 死 了 、 只 是 以 色 列 人 的 牲 畜 一 個 都 沒 有 死 。
7 法 老 打 發 人 去 看 、 誰 知 、 以 色 列 人 的 牲 畜 連 一 個 都 沒 有 死 . 法 老 的 心 卻 是 固 執 、 不 容 百 姓 去 。
8 耶 和 華 吩 咐 摩 西 亞 倫 說 、 你 們 取 幾 捧 爐 灰 、 摩 西 要 在 法 老 面 前 向 天 揚 起 來 。
9 這 灰 要 在 埃 及 全 地 變 作 塵 土 、 在 人 身 上 和 牲 畜 身 上 、 成 了 起 泡 的 瘡 。
10 摩 西 亞 倫 取 了 爐 灰 、 站 在 法 老 面 前 . 摩 西 向 天 揚 起 來 、 就 在 人 身 上 和 牲 畜 身 上 、 成 了 起 泡 的 瘡 。
11 行 法 術 的 在 摩 西 面 前 站 立 不 住 、 因 為 在 他 們 身 上 、 和 一 切 埃 及 人 身 上 、 都 有 這 瘡 。
12 耶 和 華 使 法 老 的 心 剛 硬 、 不 聽 他 們 、 正 如 耶 和 華 對 摩 西 所 說 的 。
13 耶 和 華 對 摩 西 說 、 你 清 早 起 來 、 站 在 法 老 面 前 、 對 他 說 、 耶 和 華 希 伯 來 人 的 神 、 這 樣 說 、 容 我 的 百 姓 去 、 好 事 奉 我 。
14 因 為 這 一 次 我 要 叫 一 切 的 災 殃 臨 到 你 、 和 你 臣 僕 、 並 你 百 姓 的 身 上 、 叫 你 知 道 在 普 天 下 沒 有 像 我 的 。
15 我 若 伸 手 用 瘟 疫 攻 擊 你 和 你 的 百 姓 、 你 早 就 從 地 上 除 滅 了 。
16 其 實 我 叫 你 存 立 、 是 特 要 向 你 顯 我 的 大 能 、 並 要 使 我 的 名 傳 遍 天 下 。
17 你 還 向 我 的 百 姓 自 高 、 不 容 他 們 去 麼 。
18 到 明 天 約 在 這 時 候 、 我 必 叫 重 大 的 冰 雹 降 下 、 自 從 埃 及 開 國 以 來 、 沒 有 這 樣 的 冰 雹 。
19 現 在 你 要 打 發 人 把 你 的 牲 畜 、 和 你 田 間 一 切 所 有 的 催 進 來 、 凡 在 田 間 不 收 回 家 的 、 無 論 是 人 是 牲 畜 、 冰 雹 必 降 在 他 們 身 上 、 他 們 就 必 死 。
20 法 老 的 臣 僕 中 懼 怕 耶 和 華 這 話 的 、 便 叫 他 的 奴 僕 和 牲 畜 、 跑 進 家 來 。
21 但 那 不 把 耶 和 華 這 話 放 在 心 上 的 、 就 將 他 的 奴 僕 和 牲 畜 、 留 在 田 裡 。
22 耶 和 華 對 摩 西 說 、 你 向 天 伸 杖 、 使 埃 及 遍 地 的 人 身 上 、 和 牲 畜 身 上 、 並 田 間 各 樣 菜 蔬 上 、 都 有 冰 雹 。
23 摩 西 向 天 伸 杖 、 耶 和 華 就 打 雷 下 雹 、 有 火 閃 到 地 上 、 耶 和 華 下 雹 在 埃 及 地 上 。
24 那 時 、 雹 與 火 攙 雜 、 甚 是 利 害 、 自 從 埃 及 成 國 以 來 、 遍 地 沒 有 這 樣 的 。
25 在 埃 及 遍 地 、 雹 擊 打 了 田 間 所 有 的 人 和 牲 畜 、 並 一 切 的 菜 蔬 、 又 打 壞 田 間 一 切 的 樹 木 。
26 惟 獨 以 色 列 人 所 住 的 歌 珊 地 、 沒 有 冰 雹 。
27 法 老 打 發 人 召 摩 西 亞 倫 來 、 對 他 們 說 、 這 一 次 我 犯 了 罪 了 、 耶 和 華 是 公 義 的 、 我 和 我 的 百 姓 是 邪 惡 的 。
28 這 雷 轟 和 冰 雹 已 經 彀 了 、 請 你 們 求 耶 和 華 、 我 就 容 你 們 去 、 不 再 留 住 你 們 。
29 摩 西 對 他 說 、 我 一 出 城 、 就 要 向 耶 和 華 舉 手 禱 告 、 雷 必 止 住 、 也 不 再 有 冰 雹 、 叫 你 知 道 全 地 都 是 屬 耶 和 華 的 。
30 至 於 你 和 你 的 臣 僕 、 我 知 道 你 們 還 是 不 懼 怕 耶 和 華 神 。
31 那 時 、 麻 和 大 麥 被 雹 擊 打 、 因 為 大 麥 已 經 吐 穗 、 麻 也 開 了 花 。
32 只 是 小 麥 和 粗 麥 沒 有 被 擊 打 、 因 為 還 沒 有 長 成 。
33 摩 西 離 了 法 老 出 城 、 向 耶 和 華 舉 手 禱 告 、 雷 和 雹 就 止 住 、 雨 也 不 再 澆 在 地 上 了 。
34 法 老 見 雨 和 雹 與 雷 止 住 、 就 越 發 犯 罪 、 他 和 他 的 臣 僕 都 硬 著 心 。
35 法 老 的 心 剛 硬 、 不 容 以 色 列 人 去 、 正 如 耶 和 華 藉 著 摩 西 所 說 的 。