1 Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.

2 A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.

3 Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.

4 Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.

5 I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.

6 I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.

7 A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.

8 Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.

9 I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.

10 Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.

11 A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří.

12 I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.

13 Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.

14 Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.

15 A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.

16 A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.

17 A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.

18 I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.

19 Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.

20 Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.

21 I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.

22 Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.

23 Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.

24 A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.

25 A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.

26 I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.

27 Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.

28 A pohleděv k Sodomě a Gomoře,i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.

29 Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.

30 Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.

31 I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.

32 Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.

33 I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.

34 Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.

35 I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.

36 A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.

37 I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.

38 I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.

1 那 兩 個 天 使 晚 上 到 了 所 多 瑪 . 羅 得 正 坐 在 所 多 瑪 城 門 口 . 看 見 他 們 、 就 起 來 迎 接 、 臉 伏 於 地 下 拜 、

2 說 、 我 主 阿 、 請 你 們 到 僕 人 家 裡 洗 洗 腳 、 住 一 夜 、 清 早 起 來 再 走 . 他 們 說 、 不 、 我 們 要 在 街 上 過 夜 。

3 羅 得 切 切 的 請 他 們 、 他 們 這 纔 進 去 到 他 屋 裡 . 羅 得 為 他 們 豫 備 筵 席 、 烤 無 酵 餅 、 他 們 就 喫 了 。

4 他 們 還 沒 有 躺 下 、 所 多 瑪 城 裡 各 處 的 人 、 連 老 帶 少 、 都 來 圍 住 那 房 子 .

5 呼 叫 羅 得 說 、 今 日 晚 上 到 你 這 裡 來 的 人 在 那 裡 呢 . 把 他 們 帶 出 來 、 任 我 們 所 為 。

6 羅 得 出 來 、 把 門 關 上 、 到 眾 人 那 裡 、

7 說 、 眾 弟 兄 請 你 們 不 要 作 這 惡 事 。

8 我 有 兩 個 女 兒 、 還 是 處 女 、 容 我 領 出 來 任 憑 你 們 的 心 願 而 行 、 只 是 這 兩 個 人 既 然 到 我 舍 下 、 不 要 向 他 們 作 甚 麼 。

9 眾 人 說 、 退 去 罷 . 又 說 、 這 個 人 來 寄 居 、 還 想 要 作 官 哪 . 現 在 我 們 要 害 你 比 害 他 們 更 甚 、 眾 人 就 向 前 擁 擠 羅 得 、 要 攻 破 房 門 。

10 只 是 那 二 人 伸 出 手 來 、 將 羅 得 拉 進 屋 去 、 把 門 關 上 .

11 並 且 使 門 外 的 人 、 無 論 老 少 、 眼 都 昏 迷 . 他 們 摸 來 摸 去 、 總 尋 不 著 房 門 。

12 二 人 對 羅 得 說 、 你 這 裡 還 有 甚 麼 人 麼 . 無 論 是 女 婿 、 是 兒 女 、 和 這 城 中 一 切 屬 你 的 人 、 你 都 要 將 他 們 從 這 地 方 帶 出 去 。

13 我 們 要 毀 滅 這 地 方 、 因 為 城 內 罪 惡 的 聲 音 、 在 耶 和 華 面 前 甚 大 、 耶 和 華 差 我 們 來 、 要 毀 滅 這 地 方 。

14 羅 得 就 出 去 、 告 訴 娶 了 他 女 兒 的 女 婿 們 、 〔 娶 了 或 作 將 要 娶 〕 說 、 你 們 起 來 離 開 這 地 方 、 因 為 耶 和 華 要 毀 滅 這 城 . 他 女 婿 們 卻 以 為 他 說 的 是 戲 言 。

15 天 明 了 、 天 使 催 逼 羅 得 說 、 起 來 、 帶 著 你 的 妻 子 、 和 你 在 這 裡 的 兩 個 女 兒 出 去 、 免 得 你 因 這 城 裡 的 罪 惡 、 同 被 剿 滅 。

16 但 羅 得 遲 延 不 走 . 二 人 因 為 耶 和 華 憐 恤 羅 得 、 就 拉 著 他 的 手 、 和 他 妻 子 的 手 、 並 他 兩 個 女 兒 的 手 、 把 他 們 領 出 來 、 安 置 在 城 外 。

17 領 他 們 出 來 以 後 、 就 說 、 逃 命 罷 . 不 可 回 頭 看 、 也 不 可 在 平 原 站 住 、 要 往 山 上 逃 跑 、 免 得 你 被 剿 滅 。

18 羅 得 對 他 們 說 、 我 主 阿 、 不 要 如 此 .

19 你 僕 人 已 經 在 你 眼 前 蒙 恩 、 你 又 向 我 顯 出 莫 大 的 慈 愛 、 救 我 的 性 命 、 我 不 能 逃 到 山 上 去 、 恐 怕 這 災 禍 臨 到 我 、 我 便 死 了 。

20 看 哪 、 這 座 城 又 小 又 近 、 容 易 逃 到 、 這 不 是 一 個 小 的 麼 . 求 你 容 我 逃 到 那 裡 、 我 的 性 命 就 得 存 活 。

21 天 使 對 他 說 、 這 事 我 也 應 允 你 、 我 不 傾 覆 你 所 說 的 這 城 、

22 你 要 速 速 的 逃 到 那 城 、 因 為 你 還 沒 有 到 那 裡 我 不 能 作 甚 麼 。 因 此 那 城 名 叫 瑣 珥 。 〔 瑣 珥 就 是 小 的 意 思 〕

23 羅 得 到 了 瑣 珥 、 日 頭 已 經 出 來 了 。

24 當 時 耶 和 華 將 硫 磺 與 火 、 從 天 上 耶 和 華 那 裡 、 降 與 所 多 瑪 和 蛾 摩 拉 、

25 把 那 些 城 、 和 全 平 原 、 並 城 裡 所 有 的 居 民 、 連 地 上 生 長 的 、 都 毀 滅 了 。

26 羅 得 的 妻 子 在 後 邊 回 頭 一 看 、 就 變 成 了 一 根 鹽 柱 。

27 亞 伯 拉 罕 清 早 起 來 、 到 了 他 從 前 站 在 耶 和 華 面 前 的 地 方 、

28 向 所 多 瑪 、 和 蛾 摩 拉 、 與 平 原 的 全 地 觀 看 . 不 料 、 那 地 方 煙 氣 上 騰 、 如 同 燒 狺 一 般 。

29 當   神 毀 滅 平 原 諸 城 的 時 候 、 他 記 念 亞 伯 拉 罕 、 正 在 傾 覆 羅 得 所 住 之 城 的 時 候 、 就 打 發 羅 得 從 傾 覆 之 中 出 來 。

30 羅 得 因 為 怕 住 在 瑣 珥 、 就 同 他 兩 個 女 兒 從 瑣 珥 上 去 住 在 山 裡 . 他 和 兩 個 女 兒 住 在 一 個 洞 裡 。

31 大 女 兒 對 小 女 兒 說 、 我 們 的 父 親 老 了 、 地 上 又 無 人 按 著 世 上 的 常 規 、 進 到 我 們 這 裡 .

32 來 、 我 們 可 以 叫 父 親 喝 酒 、 與 他 同 寢 . 這 樣 、 我 們 好 從 他 存 留 後 裔 。

33 於 是 那 夜 他 們 叫 父 親 喝 酒 、 大 女 兒 就 進 去 和 他 父 親 同 寢 . 他 幾 時 躺 下 、 幾 時 起 來 、 父 親 都 不 知 道 。

34 第 二 天 、 大 女 兒 對 小 女 兒 說 、 我 昨 夜 與 父 親 同 寢 、 今 夜 我 們 再 叫 他 喝 酒 、 你 可 以 進 去 與 他 同 寢 . 這 樣 、 我 們 好 從 父 親 存 留 後 裔 .

35 於 是 那 夜 他 們 又 叫 父 親 喝 酒 、 小 女 兒 起 來 與 他 父 親 同 寢 . 他 幾 時 躺 下 、 幾 時 起 來 、 父 親 都 不 知 道 。

36 這 樣 、 羅 得 的 兩 個 女 兒 、 都 從 他 父 親 懷 了 孕 。

37 大 女 兒 生 了 兒 子 、 給 他 起 名 叫 摩 押 、 就 是 現 今 摩 押 人 的 始 祖 。

38 小 女 兒 也 生 了 兒 子 、 給 他 起 名 叫 便 亞 米 、 就 是 現 今 亞 捫 人 的 始 祖 。