1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
6 I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
1 雅 各 起 行 、 到 了 東 方 人 之 地 .
2 看 見 田 間 有 一 口 井 、 有 三 群 羊 臥 在 井 旁 . 因 為 人 飲 羊 群 、 都 是 用 那 井 裡 的 水 . 井 口 上 的 石 頭 是 大 的 。
3 常 有 羊 群 在 那 裡 聚 集 . 牧 人 把 石 頭 轉 離 井 口 飲 羊 、 隨 後 又 把 石 頭 放 在 井 口 的 原 處 。
4 雅 各 對 牧 人 說 、 弟 兄 們 、 你 們 是 那 裡 來 的 . 他 們 說 、 我 們 是 哈 蘭 來 的 。
5 他 問 他 們 說 、 拿 鶴 的 孫 子 拉 班 、 你 們 認 識 麼 . 他 們 說 、 我 們 認 識 。
6 雅 各 說 、 他 平 安 麼 . 他 們 說 、 平 安 . 看 哪 、 他 女 兒 拉 結 領 著 羊 來 了 。
7 雅 各 說 、 日 頭 還 高 、 不 是 羊 群 聚 集 的 時 候 、 你 們 不 如 飲 羊 再 去 放 一 放 。
8 他 們 說 、 我 們 不 能 、 必 等 羊 群 聚 齊 、 人 把 石 頭 轉 離 井 口 、 纔 可 飲 羊 。
9 雅 各 正 和 他 們 說 話 的 時 候 、 拉 結 領 著 他 父 親 的 羊 來 了 、 因 為 那 些 羊 是 他 牧 放 的 。
10 雅 各 看 見 母 舅 拉 班 的 女 兒 拉 結 、 和 母 舅 拉 班 的 羊 群 、 就 上 前 把 石 頭 轉 離 井 口 、 飲 他 母 舅 拉 班 的 羊 群 。
11 雅 各 與 拉 結 親 嘴 、 就 放 聲 而 哭 。
12 雅 各 告 訴 拉 結 自 己 是 他 父 親 的 外 甥 、 是 利 百 加 的 兒 子 . 拉 結 就 跑 去 告 訴 他 父 親 。
13 拉 班 聽 見 外 甥 雅 各 的 信 息 、 就 跑 去 迎 接 、 抱 著 他 與 他 親 嘴 、 領 他 到 自 己 的 家 . 雅 各 將 一 切 的 情 由 告 訴 拉 班 。
14 拉 班 對 他 說 、 你 實 在 是 我 的 骨 肉 . 雅 各 就 和 他 同 住 了 一 個 月 。
15 拉 班 對 雅 各 說 、 你 雖 是 我 的 骨 肉 、 〔 原 文 作 弟 兄 〕 豈 可 白 白 的 服 事 我 、 請 告 訴 我 你 要 甚 麼 為 工 價 。
16 拉 班 有 兩 個 女 兒 、 大 的 名 叫 利 亞 、 小 的 名 叫 拉 結 。
17 利 亞 的 眼 睛 沒 有 神 氣 、 拉 結 卻 生 得 美 貌 俊 秀 。
18 雅 各 愛 拉 結 、 就 說 、 我 願 為 你 小 女 兒 拉 結 服 事 你 七 年 。
19 拉 班 說 、 我 把 他 給 你 、 勝 似 給 別 人 、 你 與 我 同 住 罷 。
20 雅 各 就 為 拉 結 服 事 了 七 年 . 他 因 為 深 愛 拉 結 、 就 看 這 七 年 如 同 幾 天 。
21 雅 各 對 拉 班 說 、 日 期 已 經 滿 了 、 求 你 把 我 的 妻 子 給 我 、 我 好 與 他 同 房 。
22 拉 班 就 擺 設 筵 席 、 請 齊 了 那 地 方 的 眾 人 。
23 到 晚 上 、 拉 班 將 女 兒 利 亞 送 來 給 雅 各 、 雅 各 就 與 他 同 房 。
24 拉 班 又 將 婢 女 悉 帕 給 女 兒 利 亞 作 使 女 。
25 到 了 早 晨 、 雅 各 一 看 是 利 亞 、 就 對 拉 班 說 、 你 向 我 作 的 是 甚 麼 事 呢 . 我 服 事 你 、 不 是 為 拉 結 麼 . 你 為 甚 麼 欺 哄 我 呢 。
26 拉 班 說 、 大 女 兒 還 沒 有 給 人 、 先 把 小 女 兒 給 人 、 在 我 們 這 地 方 沒 有 這 規 矩 。
27 你 為 這 個 滿 了 七 日 、 我 就 把 那 個 也 給 你 、 你 再 為 他 服 事 我 七 年 。
28 雅 各 就 如 此 行 . 滿 了 利 亞 的 七 日 、 拉 班 便 將 女 兒 拉 結 給 雅 各 為 妻 。
29 拉 班 又 將 婢 女 辟 拉 給 女 兒 拉 結 作 使 女 。
30 雅 各 也 與 拉 結 同 房 、 並 且 愛 拉 結 勝 似 愛 利 亞 . 於 是 又 服 事 了 拉 班 七 年 。
31 耶 和 華 見 利 亞 失 寵 、 〔 原 文 作 被 恨 下 同 〕 就 使 他 生 育 . 拉 結 卻 不 生 育 。
32 利 亞 懷 孕 生 子 、 就 給 他 起 名 叫 流 便 、 〔 就 是 有 兒 子 的 意 思 〕 因 而 說 、 耶 和 華 看 見 我 的 苦 情 、 如 今 我 的 丈 夫 必 愛 我 。
33 他 又 懷 孕 生 子 、 就 說 、 耶 和 華 因 為 聽 見 我 失 寵 、 所 以 又 賜 給 我 這 個 兒 子 . 於 是 給 他 起 名 叫 西 緬 。 〔 就 是 聽 見 的 意 思 〕
34 他 又 懷 孕 生 子 、 起 名 叫 利 未 、 〔 就 是 聯 合 的 意 思 〕 說 、 我 給 丈 夫 生 了 三 個 兒 子 、 他 必 與 我 聯 合 。
35 他 又 懷 孕 生 子 、 說 、 這 回 我 要 讚 美 耶 和 華 、 因 此 給 他 起 名 叫 猶 大 . 〔 就 是 讚 美 的 意 思 〕 這 纔 停 了 生 育 。