1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
30 A po nich nastane sedm let hladu,v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
1 過 了 兩 年 法 老 作 夢 . 夢 見 自 己 站 在 河 邊 。
2 有 七 隻 母 牛 從 河 裡 上 來 、 又 美 好 、 又 肥 壯 在 蘆 荻 中 喫 草 。
3 隨 後 又 有 七 隻 母 牛 從 河 裡 上 來 、 又 醜 陋 、 又 乾 瘦 、 與 那 七 隻 母 牛 一 同 站 在 河 邊 。
4 這 又 醜 陋 、 又 乾 瘦 的 七 隻 母 牛 、 喫 盡 了 那 又 美 好 、 又 肥 壯 的 七 隻 母 牛 . 法 老 就 醒 了 。
5 他 又 睡 著 、 第 二 回 作 夢 . 夢 見 一 棵 麥 子 長 了 七 個 穗 子 、 又 肥 大 、 又 佳 美 。
6 隨 後 又 長 了 七 個 穗 子 、 又 細 弱 、 又 被 東 風 吹 焦 了 。
7 這 細 弱 的 穗 子 、 吞 了 那 七 個 又 肥 大 又 飽 滿 的 穗 子 . 法 老 醒 了 、 不 料 是 個 夢 。
8 到 了 早 晨 、 法 老 心 裡 不 安 、 就 差 人 召 了 埃 及 所 有 的 術 士 和 博 士 來 . 法 老 就 把 所 作 的 夢 告 訴 他 們 、 卻 沒 有 人 能 給 法 老 圓 解 。
9 那 時 酒 政 對 法 老 說 、 我 今 日 想 起 我 的 罪 來 .
10 從 前 法 老 惱 怒 臣 僕 、 把 我 和 膳 長 下 在 護 衛 長 府 佈 的 監 裡 。
11 我 們 二 人 同 夜 各 作 一 夢 、 各 夢 都 有 講 解 。
12 在 那 裡 同 著 我 們 有 一 個 希 伯 來 的 少 年 人 、 是 護 衛 長 的 僕 人 、 我 們 告 訴 他 、 他 就 把 我 們 的 夢 圓 解 、 是 按 著 各 人 的 夢 圓 解 的 。
13 後 來 正 如 他 給 我 們 圓 解 的 成 就 了 . 我 官 復 原 職 、 膳 長 被 挂 起 來 了 。
14 法 老 遂 即 差 人 去 召 約 瑟 . 他 們 便 急 忙 帶 他 出 監 、 他 就 剃 頭 、 刮 臉 、 換 衣 裳 、 進 到 法 老 面 前 。
15 法 老 對 約 瑟 說 、 我 作 了 一 夢 沒 有 人 能 解 、 我 聽 見 人 說 、 你 聽 了 夢 就 能 解 。
16 約 瑟 回 答 法 老 說 、 這 不 在 乎 我 、 神 必 將 平 安 的 話 回 答 法 老 。
17 法 老 對 約 瑟 說 、 我 夢 見 我 站 在 河 邊 .
18 有 七 隻 母 牛 從 河 裡 上 來 、 又 肥 壯 、 又 美 好 、 在 蘆 荻 中 喫 草 。
19 隨 後 又 有 七 隻 母 牛 上 來 、 又 軟 弱 、 又 醜 陋 、 又 乾 瘦 、 在 埃 及 遍 地 、 我 沒 有 見 過 這 樣 不 好 的 。
20 這 又 乾 瘦 、 又 醜 陋 的 母 牛 、 喫 盡 了 那 以 先 的 七 隻 肥 母 牛 。
21 喫 了 以 後 、 卻 看 不 出 是 喫 了 、 那 醜 陋 的 樣 子 仍 舊 和 先 前 一 樣 . 我 就 醒 了 。
22 我 又 夢 見 一 棵 麥 子 、 長 了 七 個 穗 子 、 又 飽 滿 、 又 佳 美 .
23 隨 後 又 長 了 七 個 穗 子 、 枯 槁 細 弱 、 被 東 風 吹 焦 了 。
24 這 些 細 弱 的 穗 子 、 吞 了 那 七 個 佳 美 的 穗 子 . 我 將 這 夢 告 訴 了 術 士 、 卻 沒 有 人 能 給 我 解 說 。
25 約 瑟 對 法 老 說 、 法 老 的 夢 乃 是 一 個 、 神 已 將 所 要 作 的 事 指 示 法 老 了 。
26 七 隻 好 母 牛 是 七 年 . 七 個 好 穗 子 也 是 七 年 . 這 夢 乃 是 一 個 。
27 那 隨 後 上 來 的 七 隻 又 乾 瘦 、 又 醜 陋 的 母 牛 是 七 年 、 那 七 個 虛 空 被 東 風 吹 焦 的 穗 子 也 是 七 年 . 都 是 七 個 荒 年 。
28 這 就 是 我 對 法 老 所 說 、 神 已 將 所 要 作 的 事 顯 明 給 法 老 了 。
29 埃 及 遍 地 必 來 七 個 大 豊 年 .
30 隨 後 又 要 來 七 個 荒 年 、 甚 至 埃 及 地 都 忘 了 先 前 的 豊 收 、 全 地 必 被 饑 荒 所 滅 。
31 因 那 以 後 的 饑 荒 甚 大 、 便 不 覺 得 先 前 的 豊 收 了 。
32 至 於 法 老 兩 回 作 夢 、 是 因 神 命 定 這 事 、 而 且 必 速 速 成 就 。
33 所 以 法 老 當 揀 選 一 個 有 聰 明 有 智 慧 的 人 、 派 他 治 理 埃 及 地 。
34 法 老 當 這 樣 行 、 又 派 官 員 管 理 這 地 . 當 七 個 豊 年 的 時 候 、 征 收 埃 及 地 的 五 分 之 一 .
35 叫 他 們 把 將 來 豊 年 一 切 的 糧 食 聚 斂 起 來 、 積 蓄 五 穀 、 收 存 在 各 城 裡 作 食 物 、 歸 於 法 老 的 手 下 。
36 所 積 蓄 的 糧 食 、 可 以 防 備 埃 及 地 將 來 的 七 個 荒 年 、 免 得 這 地 被 饑 荒 所 滅 。
37 法 老 和 他 一 切 臣 僕 、 都 以 這 事 為 妙 。
38 法 老 對 臣 僕 說 、 像 這 樣 的 人 、 有 神 的 靈 在 他 裡 頭 、 我 們 豈 能 找 得 著 呢 。
39 法 老 對 約 瑟 說 、 神 既 將 這 事 都 指 示 你 、 可 見 沒 有 人 像 你 這 樣 有 聰 明 有 智 慧 。
40 你 可 以 掌 管 我 的 家 、 我 的 民 都 必 聽 從 你 的 話 、 惟 獨 在 寶 座 上 我 比 你 大 。
41 法 老 又 對 約 瑟 說 、 我 派 你 治 理 埃 及 全 地 。
42 法 老 就 摘 下 手 上 打 印 的 戒 指 、 戴 在 約 瑟 的 手 上 . 給 他 穿 上 細 麻 衣 、 把 金 鍊 戴 在 他 的 頸 項 上 。
43 又 叫 約 瑟 坐 他 的 副 車 、 喝 道 的 在 前 呼 叫 說 、 跪 下 . 這 樣 、 法 老 派 他 治 理 埃 及 全 地 。
44 法 老 對 約 瑟 說 、 我 是 法 老 、 在 埃 及 全 地 、 若 沒 有 你 的 命 令 、 不 許 人 擅 自 辦 事 。 〔 原 文 作 動 手 動 腳 〕
45 法 老 賜 名 給 約 瑟 、 叫 撒 發 那 忒 巴 內 亞 . 又 將 安 城 的 祭 司 波 提 非 拉 的 女 兒 亞 西 納 、 給 他 為 妻 。 約 瑟 就 出 去 巡 行 埃 及 地 。
46 約 瑟 見 埃 及 王 法 老 的 時 候 、 年 三 十 歲 . 他 從 法 老 面 前 出 去 遍 行 埃 及 全 地 。
47 七 個 豊 年 之 內 、 地 的 出 產 極 豊 極 盛 。 〔 原 文 作 一 把 一 把 的 〕
48 約 瑟 聚 歛 埃 及 地 七 個 豐 年 一 切 的 耀 食 、 把 糧 食 積 存 在 各 城 裡 、 各 城 周 圍 田 地 的 糧 食 、 都 積 存 在 本 城 裡 。
49 約 瑟 積 蓄 五 穀 甚 多 、 如 同 海 邊 的 沙 、 無 法 計 算 、 因 為 穀 不 可 勝 數 。
50 荒 年 未 到 以 前 、 安 城 的 祭 司 波 提 非 拉 的 女 兒 亞 西 納 給 約 瑟 生 了 兩 個 兒 子 .
51 約 瑟 給 長 子 起 名 叫 瑪 拿 西 、 〔 就 是 使 之 忘 了 的 意 思 〕 因 為 他 說 、 神 使 我 忘 了 一 切 的 困 苦 、 和 我 父 的 全 家 。
52 他 給 次 子 起 名 叫 以 法 蓮 、 〔 就 是 使 之 昌 盛 的 意 思 〕 因 為 他 說 、 神 使 我 在 受 苦 的 地 方 昌 盛 。
53 埃 及 地 的 七 個 豊 年 一 完 、
54 七 個 荒 年 就 來 了 、 正 如 約 瑟 所 說 的 . 各 地 都 有 饑 荒 、 惟 獨 埃 及 全 地 有 糧 食 。
55 及 至 埃 及 全 地 有 了 饑 荒 、 眾 民 向 法 老 哀 求 糧 食 、 法 老 對 他 們 說 、 你 們 往 約 瑟 那 裡 去 、 凡 他 所 說 的 你 們 都 要 作 。
56 當 時 饑 荒 遍 滿 天 下 、 約 瑟 開 了 各 處 的 倉 、 糶 糧 給 埃 及 人 . 在 埃 及 地 饑 荒 甚 大 。
57 各 地 的 人 都 往 埃 及 去 、 到 約 瑟 那 裡 糴 糧 、 因 為 天 下 的 饑 荒 甚 大 。