1 Rozkázal pak tomu, kterýž spravoval dům jeho, řka: Naplň pytle mužů těch potravou, co by jen unésti mohli; a peníze každého polož zas do pytle jeho na vrch.

2 A koflík můj, koflík stříbrný, vlož na vrch do pytle mladšího s penězi jeho za obilí. I učinil podlé řeči Jozefovy, kterouž mluvil.

3 Ráno pak propuštěni jsou ti muži, oni i oslové jejich.

4 A když vyšli z města, a nedaleko ještě byli, řekl Jozef správci domu svého: Vstaň, hoň muže ty, a dohoně se jich, mluv k nim: Pročež jste se odplatili zlým za dobré?

5 Zdaliž to není ten koflík, z kteréhož píjí pán můj? A z tohoť on jistým zkušením pozná, jací jste vy. Zle jste učinili, co jste učinili.

6 Tedy dohoniv se jich, mluvil jim slova ta.

7 Kteřížto odpověděli jemu: Proč mluví pán můj taková slova? Odstup od služebníků tvých, aby co takového učinili.

8 A my ty peníze, kteréž jsme našli na vrchu v pytlích svých, přinesli jsme tobě zase z země Kananejské; jakž bychom tedy krásti měli z domu pána tvého stříbro neb zlato?

9 U koho z služebníků tvých nalezeno bude, nechžť umře ten; a my také budeme pána tvého služebníci.

10 I řekl: Nu dobře, nechť jest podlé řeči vaší. U koho se nalezne, ten bude mým služebníkem, a vy budete bez viny.

11 Protož rychle každý složil pytel svůj na zem, a rozvázal každý pytel svůj.

12 I přehledával, od staršího počal, a na mladším přestal; i nalezen jest koflík v pytli Beniaminovu.

13 Tedy oni roztrhše roucha svá, vložil každý břímě na osla svého, a vrátili se do města.

14 I přišel Juda s bratřími svými do domu Jozefova, (on pak ještě tam byl,) a padli před ním na zemi.

15 I dí jim Jozef: Jakýž jest to skutek, který jste učinili? Zdaž nevíte, že takový muž, jako jsem já, umí poznati?

16 Tedy řekl Juda: Což díme pánu svému? co mluviti budeme? a čím se ospravedlníme? Bůhť jest našel nepravost služebníků tvých. Aj, služebníci jsme pána svého, i my i ten, u něhož nalezen jest koflík.

17 Odpověděl Jozef: Odstup ode mne, abych to učinil. Muž, u něhož nalezen jest koflík, ten bude mým služebníkem; vy pak jděte u pokoji k otci svému.

18 I přistoupil k němu Juda a řekl: Slyš mne, pane můj. Prosím, nechažť promluví služebník tvůj slovo v uši pána svého, a nehněvej se na služebníka svého; nebo jsi ty jako sám Farao.

19 Pán můj ptal se služebníků svých, řka: Máte-li otce, neb bratra?

20 A odpověděli jsme pánu mému: Máme otce starého, a pachole v starosti jeho zplozené malé, jehož bratr umřel, a on sám pozůstal po mateři své, a otec jeho miluje jej.

21 I řekl jsi služebníkům svým: Přiveďte ho ke mně, a pohledím na něj.

22 A řekli jsme pánu mému: Nemůžeť pachole opustiti otce svého; nebo opustí-li otce svého, on umře.

23 Ty pak řekl jsi služebníkům svým: Nepřijde-li bratr váš mladší s vámi, nepokoušejte se více viděti tváři mé.

24 I stalo se, když jsme se vrátili k služebníku tvému, otci mému, a jemu vypravovali slova pána svého,

25 Že řekl otec náš: Jděte zase, nakupte nám něco potravy.

26 Odpověděli jsme: Nemůžeme jíti,než bude-li bratr náš mladší s námi, tedy půjdeme; nebo bychom nemohli viděti tváři toho muže, nebyl-li by bratr náš nejmladší s námi.

27 I řekl nám služebník tvůj, otec můj: Vy víte, že dva toliko syny porodila mi žena má.

28 A vyšel jeden ode mne, o němž jsem pravil: Jistě roztrhán jest, a neviděl jsem ho dosavad.

29 Vezmete-li i tohoto ode mne, a přišlo by na něj něco zlého, tedy uvedete šediny mé s trápením do hrobu.

30 Tak tedy, když přijdu k služebníku tvému, otci svému, a pacholete nebude s námi, (ješto duše jeho spojena jest s duší tohoto):

31 Přijde na to, když uzří, že pacholete není, umře; a uvedou služebníci tvoji šediny služebníka tvého, otce svého, s žalostí do hrobu.

32 Nebo služebník tvůj slíbil za pachole, abych je vzal od otce svého, řka: Jestliže ho nepřivedu zase k tobě, tedy vinen budu hříchem otci mému po všecky dny.

33 Protož nyní nechť zůstane, prosím, služebník tvůj místo pacholete tohoto za služebníka pánu svému, a pachole ať vstoupí s bratry svými.

34 Nebo jak bych já vstoupil k otci svému, kdyby tohoto pacholete nebylo se mnou? Leč bych chtěl viděti trápení, kteréž by přišlo na otce mého.

1 約 瑟 吩 咐 家 宰 說 、 把 糧 食 裝 滿 這 些 人 的 口 袋 、 儘 著 他 們 的 驢 所 能 馱 的 、 又 把 各 人 的 銀 子 放 在 各 人 的 口 袋 裡 。

2 並 將 我 的 銀 杯 、 和 那 少 年 人 糴 糧 的 銀 子 、 一 同 裝 在 他 的 口 袋 裡 . 家 宰 就 照 約 瑟 所 說 的 話 行 了 。

3 天 一 亮 就 打 發 那 些 人 帶 著 驢 走 了 。

4 他 們 出 城 走 了 不 遠 、 約 瑟 對 家 宰 說 、 起 來 追 那 些 人 去 、 追 上 了 就 對 他 們 說 、 你 們 為 甚 麼 以 惡 報 善 呢 。

5 這 不 是 我 主 人 飲 酒 的 杯 麼 、 豈 不 是 他 占 卜 用 的 麼 、 你 們 這 樣 行 是 作 惡 了 。

6 家 宰 追 上 他 們 、 將 這 些 話 對 他 們 說 了 。

7 他 們 回 答 說 、 我 主 為 甚 麼 說 這 樣 的 話 呢 、 你 僕 人 斷 不 能 作 這 樣 的 事 。

8 你 看 、 我 們 從 前 在 口 袋 裡 所 見 的 銀 子 、 尚 且 從 迦 南 地 帶 來 還 你 、 我 們 怎 能 從 你 主 人 家 裡 偷 竊 金 銀 呢 。

9 你 僕 人 中 、 無 論 在 誰 那 裡 搜 出 來 、 就 叫 他 死 、 我 們 也 作 我 主 的 奴 僕 。

10 家 宰 說 、 現 在 就 照 你 們 的 話 行 罷 、 在 誰 那 裡 搜 出 來 、 誰 就 作 我 的 奴 僕 . 其 餘 的 都 沒 有 罪 。

11 於 是 他 們 各 人 急 忙 把 口 袋 卸 在 地 上 、 各 人 打 開 口 袋 。

12 家 宰 就 搜 查 、 從 年 長 的 起 、 到 年 幼 的 為 止 、 那 杯 竟 在 便 雅 憫 的 口 袋 裡 搜 出 來 。

13 他 們 就 撕 裂 衣 服 、 各 人 把 馱 子 抬 在 驢 上 、 回 城 去 了 。

14 猶 大 和 他 弟 兄 們 來 到 約 瑟 的 屋 中 、 約 瑟 還 在 那 裡 、 他 們 就 在 他 面 前 俯 伏 於 地 。

15 約 瑟 對 他 們 說 、 你 們 作 的 是 甚 麼 事 呢 、 你 們 豈 不 知 像 我 這 樣 的 人 必 能

16 占 卜 麼 。 猶 大 說 、 我 們 對 我 主 說 甚 麼 呢 . 還 有 甚 麼 話 可 說 呢 . 我 們 怎 能 自 己 表 白 出 來 呢 .   神 已 經 查 出 僕 人 的 罪 孽 了 . 我 們 與 那 在 他 手 中 搜 出 杯 來 的 都 是 我 主 的 奴 僕 。

17 約 瑟 說 、 我 斷 不 能 這 樣 行 、 在 誰 的 手 中 搜 出 杯 來 、 誰 就 作 我 的 奴 僕 . 至 於 你 們 可 以 平 平 安 安 的 上 你 們 父 親 那 裡 去 。

18 猶 大 挨 近 他 說 、 我 主 阿 、 求 你 容 僕 人 說 一 句 話 給 我 主 聽 、 不 要 向 僕 人 發 烈 怒 、 因 為 你 如 同 法 老 一 樣 。

19 我 主 曾 問 僕 人 們 說 、 你 們 有 父 親 有 兄 弟 沒 有 。

20 我 們 對 我 主 說 、 我 們 有 父 親 、 已 經 年 老 、 還 有 他 老 年 所 生 的 一 個 小 孩 子 、 他 哥 哥 死 了 、 他 母 親 只 撇 下 他 一 人 、 他 父 親 疼 愛 他 。

21 你 對 僕 人 說 、 把 他 帶 到 我 這 裡 來 、 叫 我 親 眼 看 看 他 。

22 我 們 對 我 主 說 、 童 子 不 能 離 開 他 父 親 、 若 是 離 開 、 他 父 親 必 死 。

23 你 對 僕 人 說 、 你 們 的 小 兄 弟 若 不 與 你 們 一 同 下 來 、 你 們 就 不 得 再 見 我 的 面 。

24 我 們 上 到 你 僕 人 我 們 父 親 那 裡 、 就 把 我 主 的 話 告 訴 了 他 。

25 我 們 的 父 親 說 、 你 們 再 去 給 我 糴 些 糧 來 。

26 我 們 就 說 、 我 們 不 能 下 去 、 我 們 的 小 兄 弟 若 和 我 們 同 往 、 我 們 就 可 以 下 去 、 因 為 小 兄 弟 若 不 與 我 們 同 往 、 必 不 得 見 那 人 的 面 。

27 你 僕 人 我 父 親 對 我 們 說 、 你 們 知 道 我 的 妻 子 給 我 生 了 兩 個 兒 子 。

28 一 個 離 開 我 出 去 了 、 我 說 、 他 必 是 被 撕 碎 了 、 直 到 如 今 我 也 沒 有 見 他 .

29 現 在 你 們 又 要 把 這 個 帶 去 離 開 我 、 倘 若 他 遭 害 、 那 便 是 你 們 使 我 白 髮 蒼 蒼 、 悲 悲 慘 慘 的 下 陰 間 去 了 。 』

30 我 父 親 的 命 與 這 童 子 的 命 相 連 、 如 今 我 回 到 你 僕 人 我 父 親 那 裡 、 若 沒 有 童 子 與 我 們 同 在 、

31 我 們 的 父 親 見 沒 有 童 子 、 他 就 必 死 . 這 便 是 我 們 使 你 僕 我 們 的 父 親 白 髮 蒼 蒼 、 悲 悲 慘 慘 的 下 陰 間 去 了 。

32 因 為 僕 人 曾 向 我 父 親 為 這 童 子 作 保 、 說 、 我 若 不 帶 他 回 來 交 給 父 親 、 我 便 在 父 親 面 前 永 遠 擔 罪 。

33 現 在 求 你 容 僕 人 住 下 、 替 這 童 子 作 我 主 的 奴 僕 、 叫 童 子 和 他 哥 哥 們 一 同 上 去 。

34 若 童 子 不 和 我 同 去 、 我 怎 能 上 去 見 我 父 親 呢 、 恐 怕 我 看 見 災 禍 臨 到 我 父 親 身 上 。