1 Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
2 Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
3 A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
4 Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
5 A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
6 Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
7 Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
8 Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
9 Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
10 Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
11 A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
12 Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
13 Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
14 Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
15 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
16 Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
17 Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
18 Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
19 Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
20 Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
21 Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
22 (Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
23 Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
24 Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
26 Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.
1 但 願 我 的 頭 為 水 、 我 的 眼 為 淚 的 泉 源 、 我 好 為 我 百 姓 〔 原 文 作 民 女 七 節 同 〕 中 被 殺 的 人 、 晝 夜 哭 泣 。
2 惟 願 我 在 曠 野 有 行 路 人 住 宿 之 處 、 使 我 可 以 離 開 我 的 民 出 去 . 因 他 們 都 是 行 姦 淫 的 、 是 行 詭 詐 的 一 黨 。
3 他 們 彎 起 舌 頭 、 像 弓 一 樣 、 為 要 說 謊 話 . 他 們 在 國 中 、 增 長 勢 力 、 不 是 為 行 誠 實 、 乃 是 惡 上 加 惡 、 並 不 認 識 我 . 這 是 耶 和 華 說 的 。
4 你 們 各 人 當 謹 防 鄰 舍 、 不 可 信 靠 弟 兄 . 因 為 弟 兄 盡 行 欺 騙 、 鄰 舍 都 往 來 讒 謗 人 。
5 他 們 各 人 欺 哄 鄰 舍 、 不 說 真 話 . 他 們 教 舌 頭 學 習 說 謊 . 勞 勞 碌 碌 的 作 孽 。
6 你 的 住 處 在 詭 詐 的 人 中 . 他 們 因 行 詭 詐 不 肯 認 識 我 . 這 是 耶 和 華 說 的 。
7 所 以 萬 軍 之 耶 和 華 如 此 說 、 看 哪 、 我 要 將 他 們 融 化 熬 煉 . 不 然 、 我 因 我 百 姓 的 罪 該 怎 樣 行 呢 。
8 他 們 的 舌 頭 是 毒 箭 、 說 話 詭 詐 . 人 與 鄰 舍 口 說 和 平 話 、 心 卻 謀 害 他 。
9 耶 和 華 說 、 我 豈 不 因 這 些 事 討 他 們 的 罪 呢 . 豈 不 報 復 這 樣 的 國 民 呢 。
10 我 要 為 山 嶺 哭 泣 悲 哀 、 為 曠 野 的 草 場 揚 聲 哀 號 、 因 為 都 已 乾 焦 、 甚 至 無 人 經 過 . 人 也 聽 不 見 牲 畜 鳴 叫 . 空 中 的 飛 鳥 、 和 地 上 的 野 獸 、 都 已 逃 去 。
11 我 必 使 耶 路 撒 冷 變 為 亂 堆 、 為 野 狗 的 住 處 . 也 必 使 猶 大 的 城 邑 、 變 為 荒 場 、 無 人 居 住 。
12 誰 是 智 慧 人 、 可 以 明 白 這 事 . 耶 和 華 的 口 向 誰 說 過 、 使 他 可 以 傳 說 . 遍 地 為 何 滅 亡 乾 焦 好 像 曠 野 、 甚 至 無 人 經 過 呢 。
13 耶 和 華 說 、 因 為 這 百 姓 離 棄 我 在 他 們 面 前 所 設 立 的 律 法 、 沒 有 遵 行 、 也 沒 有 聽 從 我 的 話 .
14 只 隨 從 自 己 頑 梗 的 心 行 事 、 照 他 們 列 祖 所 教 訓 的 、 隨 從 眾 巴 力 .
15 所 以 萬 軍 之 耶 和 華 以 色 列 的 神 如 此 說 、 看 哪 、 我 必 將 茵 蔯 給 這 百 姓 喫 、 又 將 苦 膽 水 給 他 們 喝 。
16 我 要 把 他 們 散 在 列 邦 中 、 就 是 他 們 和 他 們 列 祖 素 不 認 識 的 列 邦 . 我 也 要 使 刀 劍 追 殺 他 們 、 直 到 將 他 們 滅 盡 。
17 萬 軍 之 耶 和 華 如 此 說 、 你 們 應 當 思 想 、 將 善 唱 哀 歌 的 婦 女 召 來 . 又 打 發 人 召 善 哭 的 婦 女 來 。
18 叫 他 們 速 速 為 我 們 舉 哀 、 使 我 們 眼 淚 汪 汪 、 使 我 們 的 眼 皮 湧 出 水 來 。
19 因 為 聽 見 哀 聲 出 於 錫 安 、 說 、 我 們 怎 樣 敗 落 了 . 我 們 大 大 的 慚 愧 、 我 們 撇 下 地 土 、 人 也 拆 毀 了 我 們 的 房 屋 。
20 婦 女 們 哪 、 你 們 當 聽 耶 和 華 的 話 、 領 受 他 口 中 的 言 語 . 又 當 教 導 你 們 的 兒 女 舉 哀 、 各 人 教 導 鄰 舍 唱 哀 歌 。
21 因 為 死 亡 上 來 、 進 了 我 們 的 窗 戶 、 入 了 我 們 的 宮 殿 . 要 從 外 邊 剪 除 孩 童 、 從 街 上 剪 除 少 年 人 。
22 你 當 說 、 耶 和 華 如 此 說 、 人 的 屍 首 必 倒 在 田 野 像 糞 土 、 又 像 收 割 的 人 遺 落 的 一 把 禾 稼 、 無 人 收 取 。
23 耶 和 華 如 此 說 、 智 慧 人 不 要 因 他 的 智 慧 誇 口 、 勇 士 不 要 因 他 的 勇 力 誇 口 、 財 主 不 要 因 他 的 財 物 誇 口 .
24 誇 口 的 卻 因 他 有 聰 明 、 認 識 我 是 耶 和 華 、 又 知 道 我 喜 悅 在 世 上 施 行 慈 愛 公 平 和 公 義 、 以 此 誇 口 . 這 是 耶 和 華 說 的 。
25 耶 和 華 說 、 看 哪 、 日 子 將 到 、 我 要 刑 罰 一 切 受 過 割 禮 、 心 卻 未 受 割 禮 的 .
26 就 是 埃 及 、 猶 大 、 以 東 、 亞 捫 人 、 摩 押 人 、 和 一 切 住 在 曠 野 剃 周 圍 頭 髮 的 . 因 為 列 國 人 都 沒 有 受 割 禮 、 以 色 列 人 心 中 、 也 沒 有 受 割 禮 。