1 Tedy odpověděv Job, řekl:

2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.

4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.

5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:

6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.

7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.

8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.

9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.

10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.

11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.

12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.

13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.

1 約 伯 回 答 說 、

2 你 們 攪 擾 我 的 心 、 用 言 語 壓 碎 我 、 要 到 幾 時 呢 。

3 你 們 這 十 次 羞 辱 我 . 你 們 苦 待 我 也 不 以 為 恥 。

4 果 真 我 有 錯 、 這 錯 乃 是 在 我 。

5 你 們 果 然 要 向 我 誇 大 、 以 我 的 羞 辱 為 證 指 責 我 .

6 就 該 知 道 是   神 傾 覆 我 、 用 網 羅 圍 繞 我 。

7 我 因 委 曲 呼 叫 、 卻 不 蒙 應 允 . 我 呼 求 、 卻 不 得 公 斷 。

8   神 用 籬 笆 攔 住 我 的 道 路 、 使 我 不 得 經 過 . 又 使 我 的 路 徑 黑 暗 。

9 他 剝 去 我 的 榮 光 、 摘 去 我 頭 上 的 冠 冕 。

10 他 在 四 圍 攻 擊 我 、 我 便 歸 於 死 亡 . 將 我 的 指 望 如 樹 拔 出 來 .

11 他 的 忿 怒 向 我 發 作 、 以 我 為 敵 人 。

12 他 的 軍 旅 一 齊 上 來 、 修 築 戰 路 攻 擊 我 、 在 我 帳 棚 的 四 圍 安 營 。

13 他 把 我 的 弟 兄 隔 在 遠 處 、 使 我 所 認 識 的 全 然 與 我 生 疏 。

14 我 的 親 戚 、 與 我 斷 絕 、 我 的 密 友 、 都 忘 記 我 。

15 在 我 家 寄 居 的 、 和 我 的 使 女 、 都 以 我 為 外 人 . 我 在 他 們 眼 中 看 為 外 邦 人 。

16 我 呼 喚 僕 人 、 雖 用 口 求 他 、 他 還 是 不 回 答 。

17 我 口 的 氣 味 、 我 妻 子 厭 惡 、 我 的 懇 求 、 我 同 胞 也 憎 嫌 。

18 連 小 孩 子 也 藐 視 我 . 我 若 起 來 、 他 們 都 嘲 笑 我 。

19 我 的 密 友 都 憎 惡 我 、 我 平 日 所 愛 的 人 向 我 翻 臉 。

20 我 的 皮 肉 緊 貼 骨 頭 、 我 只 剩 牙 皮 逃 脫 了 。

21 我 朋 友 阿 、 可 憐 我 、 可 憐 我 、 因 為   神 的 手 攻 擊 我 。

22 你 們 為 甚 麼 彷 彿   神 逼 迫 我 、 喫 我 的 肉 還 以 為 不 足 呢 。

23 惟 願 我 的 言 語 、 現 在 寫 上 、 都 記 錄 在 書 上 .

24 用 鐵 筆 鐫 刻 、 用 鉛 灌 在 磐 石 上 、 直 存 到 永 遠 。

25 我 知 道 我 的 救 贖 主 活 著 、 末 了 必 站 立 在 地 上 .

26 我 這 皮 肉 滅 絕 之 後 、 我 必 在 肉 體 之 外 得 見   神 。

27 我 自 己 要 見 他 、 親 眼 要 看 他 、 並 不 像 外 人 . 我 的 心 腸 在 我 裡 面 消 滅 了 。

28 你 們 若 說 、 我 們 逼 迫 他 、 要 何 等 的 重 呢 、 惹 事 的 根 乃 在 乎 他 。

29 你 們 就 當 懼 怕 刀 劍 . 因 為 忿 怒 惹 動 刀 劍 的 刑 罰 、 使 你 們 知 道 有 報 應 。 〔 原 文 作 審 判 〕