1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
1 約 伯 又 接 著 說 、
2 惟 願 我 的 景 況 如 從 前 的 月 分 、 如 神 保 守 我 的 日 子 。
3 那 時 他 的 燈 照 在 我 頭 上 . 我 藉 他 的 光 行 過 黑 暗 。
4 我 願 如 壯 年 的 時 候 。 那 時 我 在 帳 棚 中 . 神 待 我 有 密 友 之 情 .
5 全 能 者 仍 與 我 同 在 、 我 的 兒 女 都 環 繞 我 .
6 奶 多 可 洗 我 的 腳 、 磐 石 為 我 出 油 成 河 。
7 我 出 到 城 門 、 在 街 上 設 立 座 位 、
8 少 年 人 見 我 而 迴 避 、 老 年 人 也 起 身 站 立 .
9 王 子 都 停 止 說 話 、 用 手 摀 口 .
10 首 領 靜 默 無 聲 、 舌 頭 貼 住 上 膛 。
11 耳 朵 聽 我 的 、 就 稱 我 有 福 . 眼 睛 看 我 的 、 便 稱 讚 我 .
12 因 我 拯 救 哀 求 的 困 苦 人 、 和 無 人 幫 助 的 孤 兒 。
13 將 要 滅 亡 的 為 我 祝 福 。 我 也 使 寡 婦 心 中 歡 樂 。
14 我 以 公 義 為 衣 服 、 以 公 平 為 外 袍 和 冠 冕 。
15 我 為 瞎 子 的 眼 、 瘸 子 的 腳 。
16 我 為 窮 乏 人 的 父 . 素 不 認 識 的 人 我 查 明 他 的 案 件 。
17 我 打 破 不 義 之 人 的 牙 床 、 從 他 牙 齒 中 奪 了 所 搶 的 。
18 我 便 說 、 我 必 死 在 家 中 、 〔 原 文 作 窩 中 〕 必 增 添 我 的 日 子 、 多 如 塵 沙 .
19 我 的 根 長 到 水 邊 、 露 水 終 夜 霑 在 我 的 枝 上 .
20 我 的 榮 耀 在 身 上 增 新 、 我 的 弓 在 手 中 日 強 。
21 人 聽 見 我 而 仰 望 、 靜 默 等 候 我 的 指 教 。
22 我 說 話 之 後 、 他 們 就 不 再 說 . 我 的 言 語 像 雨 露 滴 在 他 們 身 上 。
23 他 們 仰 望 我 如 仰 望 雨 . 又 張 開 口 如 切 慕 春 雨 。
24 他 們 不 敢 自 信 、 我 就 向 他 們 含 笑 . 他 們 不 使 我 臉 上 的 光 改 變 。
25 我 為 他 們 選 擇 道 路 、 又 坐 首 位 . 我 如 君 王 在 軍 隊 中 居 住 . 又 如 弔 喪 的 安 慰 傷 心 的 人 。