1 Odpověděv pak Job, řekl:

2 I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?

3 A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.

4 Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?

5 On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.

6 On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.

7 On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.

8 On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.

9 On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.

10 On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.

11 Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.

12 Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?

13 Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.

14 Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?

15 Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.

16 Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

17 Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

18 Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

19 Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?

20 Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

21 Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.

22 Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.

23 Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;

24 Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?

25 Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.

26 Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.

27 Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:

28 Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.

29 Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?

30 Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,

31 Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.

32 Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.

33 Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.

34 Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

35 Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

1 約 伯 回 答 說 、

2 我 真 知 道 是 這 樣 . 但 人 在   神 面 前 怎 能 成 為 義 呢 。

3 若 願 意 與 他 爭 辯 、 千 中 之 一 也 不 能 回 答 。

4 他 心 裡 有 智 慧 、 且 大 有 能 力 . 誰 向   神 剛 硬 而 得 亨 通 呢 。

5 他 發 怒 、 把 山 翻 倒 挪 移 、 山 並 不 知 覺 .

6 他 使 地 震 動 、 離 其 本 位 、 地 的 柱 子 就 搖 撼 。

7 他 吩 咐 日 頭 不 出 來 、 就 不 出 來 、 又 封 閉 眾 星 。

8 他 獨 自 鋪 張 蒼 天 、 步 行 在 海 浪 之 上 。

9 他 造 北 斗 、 參 星 、 昴 星 、 並 南 方 的 密 宮 。

10 他 行 大 事 不 可 測 度 、 行 奇 事 不 可 勝 數 。

11 他 從 我 旁 邊 經 過 、 我 卻 不 看 見 . 他 在 我 面 前 行 走 、 我 倒 不 知 覺 。

12 他 奪 取 、 誰 能 阻 擋 、 誰 敢 問 他 、 你 作 甚 麼 。

13   神 必 不 收 回 他 的 怒 氣 . 扶 助 拉 哈 伯 的 、 屈 身 在 他 以 下 。

14 既 是 這 樣 、 我 怎 敢 回 答 他 、 怎 敢 選 擇 言 語 與 他 辯 論 呢 。

15 我 雖 有 義 、 也 不 回 答 他 . 只 要 向 那 審 判 我 的 懇 求 。

16 我 若 呼 籲 、 他 應 允 我 、 我 仍 不 信 他 真 聽 我 的 聲 音 。

17 他 用 暴 風 折 斷 我 、 無 故 的 加 增 我 的 損 傷 。

18 我 就 是 喘 一 口 氣 、 他 都 不 容 、 倒 使 我 滿 心 苦 惱 。

19 若 論 力 量 、 他 真 有 能 力 . 若 論 審 判 、 他 說 誰 能 將 我 傳 來 呢 。

20 我 雖 有 義 、 自 己 的 口 要 定 我 為 有 罪 . 我 雖 完 全 、 我 口 必 顯 我 為 彎 曲 。

21 我 本 完 全 . 不 顧 自 己 . 我 厭 惡 我 的 性 命 。

22 善 惡 無 分 、 都 是 一 樣 . 所 以 我 說 、 完 全 人 、 和 惡 人 、 他 都 滅 絕 。

23 若 忽 然 遭 殺 害 之 禍 、 他 必 戲 笑 無 辜 的 人 遇 難 。

24 世 界 交 在 惡 人 手 中 . 蒙 蔽 世 界 審 判 官 的 臉 . 若 不 是 他 、 是 誰 呢 。

25 我 的 日 子 比 跑 信 的 更 快 、 急 速 過 去 、 不 見 福 樂 。

26 我 的 日 子 過 去 如 快 船 、 如 急 落 抓 食 的 鷹 。

27 我 若 說 、 我 要 忘 記 我 的 哀 情 、 除 去 我 的 愁 容 、 心 中 暢 快 .

28 我 因 愁 苦 而 懼 怕 、 知 道 你 必 不 以 我 為 無 辜 。

29 我 必 被 你 定 為 有 罪 . 我 何 必 徒 然 勞 苦 呢 。

30 我 若 用 雪 水 洗 身 、 用 鹼 潔 淨 我 的 手 .

31 你 還 要 扔 我 在 坑 裡 、 我 的 衣 服 都 憎 惡 我 .

32 他 本 不 像 我 是 人 、 使 我 可 以 回 答 他 、 又 使 我 們 可 以 同 聽 審 判 。

33 我 們 中 間 沒 有 聽 訟 的 人 、 可 以 向 我 們 兩 造 按 手 。

34 願 他 把 杖 離 開 我 、 不 使 驚 惶 威 嚇 我 .

35 我 就 說 話 、 也 不 懼 怕 他 . 現 在 我 卻 不 是 那 樣 。