1 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.

2 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?

3 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

4 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?

5 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

6 Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.

7 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?

8 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,

9 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.

10 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.

11 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.

12 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.

13 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.

14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.

15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?

16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?

17 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.

18 I řekl Ježíš: Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?

19 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.

20 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?

21 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.

22 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.

23 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:

24 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,

25 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:

26 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.

27 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.

28 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.

29 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.

30 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.

31 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.

32 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.

33 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.

34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.

35 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

1 正 當 那 時 、 有 人 將 彼 拉 多 使 加 利 利 人 的 血 攙 雜 在 他 們 祭 物 中 的 事 、 告 訴 耶 穌 。

2 耶 穌 說 、 你 們 以 為 這 些 加 利 利 人 比 眾 加 利 利 人 更 有 罪 、 所 以 受 這 害 麼 。

3 我 告 訴 你 們 、 不 是 的 . 你 們 若 不 悔 改 、 都 要 如 此 滅 亡 。

4 從 前 西 羅 亞 樓 倒 塌 了 、 壓 死 十 八 個 人 . 你 們 以 為 那 些 人 比 一 切 住 在 耶 路 撒 冷 的 人 更 有 罪 麼 。

5 我 告 訴 你 們 、 不 是 的 . 你 們 若 不 悔 改 、 都 要 如 此 滅 亡 。

6 於 是 用 比 喻 說 、 一 個 人 有 一 棵 無 花 果 樹 、 栽 在 葡 萄 園 裡 . 他 來 到 樹 前 找 果 子 、 卻 找 不 著 。

7 就 對 管 園 的 說 、 看 哪 、 我 這 三 年 、 來 到 這 無 花 果 樹 前 找 果 子 、 竟 找 不 著 、 把 他 砍 了 罷 . 何 必 白 佔 地 土 呢 。

8 管 園 的 說 、 主 阿 、 今 年 且 留 著 、 等 我 周 圍 掘 開 土 、 加 上 糞 .

9 以 後 若 結 果 子 便 罷 . 不 然 再 把 他 砍 了 。

10 安 息 日 、 耶 穌 在 會 堂 裡 教 訓 人 。

11 有 一 個 女 人 、 被 鬼 附 著 病 了 十 八 年 . 腰 彎 得 一 點 直 不 起 來 。

12 耶 穌 看 見 、 便 叫 過 他 來 、 對 他 說 、 女 人 、 你 脫 離 這 病 了 。

13 於 是 用 兩 隻 手 按 著 他 . 他 立 刻 直 起 腰 來 、 就 歸 榮 耀 與   神 。

14 管 會 堂 的 、 因 為 耶 穌 在 安 息 日 治 病 、 就 氣 忿 忿 的 對 眾 人 說 、 有 六 日 應 當 作 工 . 那 六 日 之 內 、 可 以 來 求 醫 、 在 安 息 日 卻 不 可 。

15 主 說 、 假 冒 為 善 的 人 哪 、 難 道 你 們 各 人 在 安 息 日 不 解 開 槽 上 的 牛 驢 、 牽 去 飲 麼 。

16 況 且 這 女 人 本 是 亞 伯 拉 罕 的 後 裔 、 被 撒 但 捆 綁 了 這 十 八 年 、 不 當 在 安 息 日 解 開 他 的 綁 麼 。

17 耶 穌 說 這 話 、 他 的 敵 人 都 慚 愧 了 . 眾 人 因 他 所 行 一 切 榮 耀 的 事 、 就 都 歡 喜 了 。

18 耶 穌 說 、   神 的 國 、 好 像 甚 麼 . 我 拿 甚 麼 來 比 較 呢 .

19 好 像 一 粒 芥 菜 種 、 有 人 拿 去 種 在 園 子 裡 . 長 大 成 樹 、 天 上 的 飛 鳥 、 宿 在 他 的 枝 上 。

20 又 說 、 我 拿 甚 麼 來 比   神 的 國 呢 .

21 好 比 麵 酵 、 有 婦 人 拿 來 藏 在 三 斗 麵 裡 、 直 等 全 糰 都 發 起 來 。

22 耶 穌 往 耶 路 撒 冷 去 、 在 所 經 過 的 各 城 各 鄉 教 訓 人 。

23 有 一 個 人 問 他 說 、 主 阿 、 得 救 的 人 少 麼 。

24 耶 穌 對 眾 人 說 、 你 們 要 努 力 進 窄 門 . 我 告 訴 你 們 、 將 來 有 許 多 人 想 要 進 去 、 卻 是 不 能 。

25 及 至 家 主 起 來 關 了 門 、 你 們 站 在 外 面 叩 門 、 說 、 主 阿 、 給 我 們 開 門 、 他 就 回 答 說 、 我 不 認 識 你 們 、 不 曉 得 你 們 是 那 裡 來 的 。

26 那 時 、 你 們 要 說 、 我 們 在 你 面 前 喫 過 喝 過 、 你 也 在 我 們 的 街 上 教 訓 過 人 。

27 他 要 說 、 我 告 訴 你 們 、 我 不 曉 得 你 們 是 那 裡 來 的 . 你 們 這 一 切 作 惡 的 人 、 離 開 我 去 罷 。

28 你 們 要 看 見 亞 伯 拉 罕 、 以 撒 、 雅 各 、 和 眾 先 知 、 都 在   神 的 國 裡 、 你 們 卻 被 趕 到 外 面 . 在 那 裡 必 要 哀 哭 切 齒 了 。

29 從 東 、 從 西 、 從 南 、 從 北 、 將 有 人 來 、 在   神 的 國 裡 坐 席 。

30 只 是 有 在 後 的 將 要 在 前 . 有 在 前 的 將 要 在 後 。

31 正 當 那 時 、 有 幾 個 法 利 賽 人 來 對 耶 穌 說 、 離 開 這 裡 去 罷 . 因 為 希 律 想 要 殺 你 。

32 耶 穌 說 、 你 們 去 告 訴 那 個 狐 狸 說 、 今 天 明 天 我 趕 鬼 治 病 、 第 三 天 我 的 事 就 成 全 了 。

33 雖 然 這 樣 、 今 天 明 天 後 天 我 必 須 前 行 . 因 為 先 知 在 耶 路 撒 冷 之 外 喪 命 是 不 能 的 。

34 耶 路 撒 冷 阿 、 耶 路 撒 冷 阿 、 你 常 殺 害 先 知 、 又 用 石 頭 打 死 那 奉 差 遣 到 你 這 裡 來 的 人 . 我 多 次 願 意 聚 集 你 的 兒 女 、 好 像 母 雞 把 小 雞 聚 集 在 翅 膀 底 下 、 只 是 你 們 不 願 意 。

35 看 哪 、 你 們 的 家 成 為 荒 場 留 給 你 們 . 我 告 訴 你 們 、 從 今 以 後 你 們 不 得 再 見 我 、 直 等 到 你 們 說 、 奉 主 名 來 的 是 應 當 稱 頌 的 。