1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

5 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

11 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

15 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

16 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.

28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

30 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

32 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

35 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

36 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

38 To jest přední a veliké přikázání.

39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

40 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.

1 耶 穌 又 用 比 喻 對 他 們 說 、

2 天 國 好 比 一 個 王 、 為 他 兒 子 擺 設 娶 親 的 筵 席 。

3 就 打 發 僕 人 去 、 請 那 些 被 召 的 人 來 赴 席 . 他 們 卻 不 肯 來 。

4 王 又 打 發 別 的 僕 人 說 、 你 們 告 訴 那 被 召 的 人 、 我 的 筵 席 已 經 豫 備 好 了 、 牛 和 肥 畜 已 經 宰 了 、 各 樣 都 齊 備 . 請 你 們 來 赴 席 。

5 那 些 人 不 理 就 走 了 . 一 個 到 自 己 田 裡 去 . 一 個 作 買 賣 去 .

6 其 餘 的 拿 住 僕 人 、 凌 辱 他 們 、 把 他 們 殺 了 。

7 王 就 大 怒 、 發 兵 除 滅 那 些 兇 手 、 燒 燬 他 們 的 城 。

8 於 是 對 僕 人 說 、 喜 筵 已 經 齊 備 、 只 是 所 召 的 人 不 配 。

9 所 以 你 們 要 往 岔 路 口 上 去 、 凡 遇 見 的 、 都 召 來 赴 席 。

10 那 些 僕 人 就 出 去 到 大 路 上 、 凡 遇 見 的 、 不 論 善 惡 都 召 聚 了 來 . 筵 席 上 就 坐 滿 了 客 。

11 王 進 來 觀 看 賓 客 、 見 那 裡 有 一 個 沒 有 穿 禮 服 的 。

12 就 對 他 說 、 朋 友 、 你 到 這 裡 來 、 怎 麼 不 穿 禮 服 呢 。 那 人 無 言 可 答 。

13 於 是 王 對 使 喚 的 人 說 、 捆 起 他 的 手 腳 來 、 把 他 丟 在 外 邊 的 黑 暗 裡 . 在 那 裡 必 要 哀 哭 切 齒 了 。

14 因 為 被 召 的 人 多 、 選 上 的 人 少 。

15 當 時 、 法 利 賽 人 出 去 商 議 、 怎 樣 就 著 耶 穌 的 話 陷 害 他 。

16 就 打 發 他 們 的 門 徒 、 同 希 律 黨 的 人 、 去 見 耶 穌 說 、 夫 子 、 我 們 知 道 你 是 誠 實 人 、 並 且 誠 誠 實 實 傳   神 的 道 、 甚 麼 人 你 都 不 徇 情 面 、 因 為 你 不 看 人 的 外 貌 。

17 請 告 訴 我 們 、 你 的 意 見 如 何 . 納 稅 給 該 撒 、 可 以 不 可 以 。

18 耶 穌 看 出 他 們 的 惡 意 、 就 說 、 假 冒 為 善 的 人 哪 、 為 甚 麼 試 探 我 .

19 拿 一 個 上 稅 的 錢 給 我 看 。 他 們 就 拿 一 個 銀 錢 來 給 他 。

20 耶 穌 說 、 這 像 和 這 號 是 誰 的 。

21 他 們 說 、 是 該 撒 的 。 耶 穌 說 、 這 樣 、 該 撒 的 物 當 歸 給 該 撒 、   神 的 物 當 歸 給   神 。

22 他 們 聽 見 就 希 奇 、 離 開 他 走 了 。

23 撒 都 該 人 常 說 沒 有 復 活 的 事 。 那 天 、 他 們 來 問 耶 穌 說 、

24 夫 子 、 摩 西 說 、 人 若 死 了 、 沒 有 孩 子 、 他 兄 弟 當 娶 他 的 妻 、 為 哥 哥 生 子 立 後 。

25 從 前 在 我 們 這 裡 、 有 弟 兄 七 人 . 第 一 個 娶 了 妻 、 死 了 、 沒 有 孩 子 、 撇 下 妻 子 給 兄 弟 。

26 第 二 第 三 直 到 第 七 個 、 都 是 如 此 。

27 末 後 、 婦 人 也 死 了 。

28 這 樣 、 當 復 活 的 時 候 、 他 是 七 個 人 中 、 那 一 個 的 妻 子 呢 . 因 為 他 們 都 娶 過 他 。

29 耶 穌 回 答 說 、 你 們 錯 了 . 因 為 不 明 白 聖 經 、 也 不 曉 得   神 的 大 能 。

30 當 復 活 的 時 候 、 人 也 不 娶 也 不 嫁 、 乃 像 天 上 的 使 者 一 樣 。

31 論 到 死 人 復 活 、   神 在 經 上 向 你 們 所 說 的 、 你 們 沒 有 念 過 麼 。

32 他 說 、 『 我 是 亞 伯 拉 罕 的   神 、 以 撒 的   神 、 雅 各 的   神 。 』   神 不 是 死 人 的   神 、 乃 是 活 人 的   神 。

33 眾 人 聽 見 這 話 、 就 希 奇 他 的 教 訓 。

34 法 利 賽 人 聽 見 耶 穌 堵 住 了 撒 都 該 人 的 口 、 他 們 就 聚 集 。

35 內 中 有 一 個 人 是 律 法 師 、 要 試 探 耶 穌 、 就 問 他 說 、

36 夫 子 、 律 法 上 的 誡 命 、 那 一 條 是 最 大 的 呢 。

37 耶 穌 對 他 說 、 你 要 盡 心 、 盡 性 、 盡 意 、 愛 主 你 的   神 。

38 這 是 誡 命 中 的 第 一 、 且 是 最 大 的 。

39 其 次 也 相 倣 、 就 是 要 愛 人 如 己 。

40 這 兩 條 誡 命 、 是 律 法 和 先 知 一 切 道 理 的 總 綱 。

41 法 利 賽 人 聚 集 的 時 候 、 耶 穌 問 他 們 說 、

42 論 到 基 督 、 你 們 的 意 見 如 何 . 他 是 誰 的 子 孫 呢 。 他 們 回 答 說 、 是 大 衛 的 子 孫 。

43 耶 穌 說 、 這 樣 、 大 衛 被 聖 靈 感 動 、 怎 麼 還 稱 他 為 主 . 說 、

44 『 主 對 我 主 說 、 你 坐 在 我 的 右 邊 、 等 我 把 你 仇 敵 、 放 在 你 的 腳 下 。 』

45 大 衛 既 稱 他 為 主 、 他 怎 麼 又 是 大 衛 的 子 孫 呢 。

46 他 們 沒 有 一 個 人 能 回 答 一 言 . 從 那 日 以 後 、 也 沒 有 人 敢 再 問 他 甚 麼 。