1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
1 人 屢 次 受 責 罰 、 仍 然 硬 著 頸 項 . 他 必 頃 刻 敗 壞 、 無 法 可 治 。
2 義 人 增 多 、 民 就 喜 樂 . 惡 人 掌 權 、 民 就 歎 息 。
3 愛 慕 智 慧 的 、 使 父 親 喜 樂 . 與 妓 女 結 交 的 、 卻 浪 費 錢 財 。
4 王 藉 公 平 、 使 國 堅 定 . 索 要 賄 賂 、 使 國 傾 敗 。
5 諂 媚 鄰 舍 的 、 就 是 設 網 羅 絆 他 的 腳 。
6 惡 人 犯 罪 、 自 陷 網 羅 . 惟 獨 義 人 歡 呼 喜 樂 。
7 義 人 知 道 查 明 窮 人 的 案 . 惡 人 沒 有 聰 明 、 就 不 得 而 知 。
8 褻 慢 人 煽 惑 通 城 . 智 慧 人 止 息 眾 怒 。
9 智 慧 人 與 愚 妄 人 相 爭 、 或 怒 、 或 笑 、 總 不 能 使 他 止 息 。
10 好 流 人 血 的 、 恨 惡 完 全 人 、 索 取 正 直 人 的 性 命 。
11 愚 妄 人 怒 氣 全 發 . 智 慧 人 忍 氣 含 怒 。
12 君 王 若 聽 謊 言 、 他 一 切 臣 僕 都 是 奸 惡 。
13 貧 窮 人 、 強 暴 人 、 在 世 相 遇 、 他 們 的 眼 目 、 都 蒙 耶 和 華 光 照 。
14 君 王 憑 誠 實 判 斷 窮 人 . 他 的 國 位 、 必 永 遠 堅 立 。
15 杖 打 和 責 備 、 能 加 增 智 慧 . 放 縱 的 兒 子 、 使 母 親 羞 愧 。
16 惡 人 加 多 、 過 犯 也 加 多 . 義 人 必 看 見 他 們 跌 倒 。
17 管 教 你 的 兒 子 、 他 就 使 你 得 安 息 、 也 必 使 你 心 裡 喜 樂 。
18 沒 有 異 象 、 〔 或 作 默 示 〕 民 就 放 肆 . 惟 遵 守 律 法 的 、 便 為 有 福 。
19 只 用 言 語 、 僕 人 不 肯 受 管 教 、 他 雖 然 明 白 、 也 不 留 意 。
20 你 見 言 語 急 躁 的 人 麼 . 愚 昧 人 比 他 更 有 指 望 。
21 人 將 僕 人 從 小 嬌 養 、 這 僕 人 終 久 必 成 了 他 的 兒 子 。
22 好 氣 的 人 挑 啟 爭 端 . 暴 怒 的 人 、 多 多 犯 罪 。
23 人 的 高 傲 必 使 他 卑 下 . 心 裡 謙 遜 的 、 必 得 尊 榮 。
24 人 與 盜 賊 分 贓 、 是 恨 惡 自 己 的 性 命 . 他 聽 見 叫 人 發 誓 的 聲 音 、 卻 不 言 語 。
25 懼 怕 人 的 、 陷 入 網 羅 . 惟 有 倚 靠 耶 和 華 的 、 必 得 安 穩 。
26 求 王 恩 的 人 多 . 定 人 事 乃 在 耶 和 華 。
27 為 非 作 歹 的 、 被 義 人 憎 嫌 . 行 事 正 直 的 、 被 惡 人 憎 惡 。