1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
1 Un homme qui mérite d'être repris, et qui raidit le cou, Sera brisé subitement et sans remède.
2 Quand les justes se multiplient, le peuple est dans la joie; Quand le méchant domine, le peuple gémit.
3 Un homme qui aime la sagesse réjouit son père, Mais celui qui fréquente des prostituées dissipe son bien.
4 Un roi affermit le pays par la justice, Mais celui qui reçoit des présents le ruine.
5 Un homme qui flatte son prochain Tend un filet sous ses pas.
6 Il y a un piège dans le péché de l'homme méchant, Mais le juste triomphe et se réjouit.
7 Le juste connaît la cause des pauvres, Mais le méchant ne comprend pas la science.
8 Les moqueurs soufflent le feu dans la ville, Mais les sages calment la colère.
9 Si un homme sage conteste avec un insensé, Il aura beau se fâcher ou rire, la paix n'aura pas lieu.
10 Les hommes de sang haïssent l'homme intègre, Mais les hommes droits protègent sa vie.
11 L'insensé met en dehors toute sa passion, Mais le sage la contient.
12 Quand celui qui domine a égard aux paroles mensongères, Tous ses serviteurs sont des méchants.
13 Le pauvre et l'oppresseur se rencontrent; C'est l'Eternel qui éclaire les yeux de l'un et de l'autre.
14 Un roi qui juge fidèlement les pauvres Aura son trône affermi pour toujours.
15 La verge et la correction donnent la sagesse, Mais l'enfant livré à lui-même fait honte à sa mère.
16 Quand les méchants se multiplient, le péché s'accroît; Mais les justes contempleront leur chute.
17 Châtie ton fils, et il te donnera du repos, Et il procurera des délices à ton âme.
18 Quand il n'y a pas de révélation, le peuple est sans frein; Heureux s'il observe la loi!
19 Ce n'est pas par des paroles qu'on châtie un esclave; Même s'il comprend, il n'obéit pas.
20 Si tu vois un homme irréfléchi dans ses paroles, Il y a plus à espérer d'un insensé que de lui.
21 Le serviteur qu'on traite mollement dès l'enfance Finit par se croire un fils.
22 Un homme colère excite des querelles, Et un furieux commet beaucoup de péchés.
23 L'orgueil d'un homme l'abaisse, Mais celui qui est humble d'esprit obtient la gloire.
24 Celui qui partage avec un voleur est ennemi de son âme; Il entend la malédiction, et il ne déclare rien.
25 La crainte des hommes tend un piège, Mais celui qui se confie en l'Eternel est protégé.
26 Beaucoup de gens recherchent la faveur de celui qui domine, Mais c'est l'Eternel qui fait droit à chacun.
27 L'homme inique est en abomination aux justes, Et celui dont la voie est droite est en abomination aux méchants.