1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.
1 De David. Rends-moi justice, Eternel! car je marche dans l'intégrité, Je me confie en l'Eternel, je ne chancelle pas.
2 Sonde-moi, Eternel! éprouve-moi, Fais passer au creuset mes reins et mon coeur;
3 Car ta grâce est devant mes yeux, Et je marche dans ta vérité.
4 Je ne m'assieds pas avec les hommes faux, Je ne vais pas avec les gens dissimulés;
5 Je hais l'assemblée de ceux qui font le mal, Je ne m'assieds pas avec les méchants.
6 Je lave mes mains dans l'innocence, Et je vais autour de ton autel, ô Eternel!
7 Pour éclater en actions de grâces, Et raconter toutes tes merveilles.
8 Eternel! j'aime le séjour de ta maison, Le lieu où ta gloire habite.
9 N'enlève pas mon âme avec les pécheurs, Ma vie avec les hommes de sang,
10 Dont les mains sont criminelles Et la droite pleine de présents!
11 Moi, je marche dans l'intégrité; Délivre-moi et aie pitié de moi!
12 Mon pied est ferme dans la droiture: Je bénirai l'Eternel dans les assemblées.