1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.

2 Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

3 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

4 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.

5 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

6 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

7 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

8 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

9 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

10 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

11 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

12 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]

1 Psaume. Cantique pour la dédicace de la maison. De David. Je t'exalte, ô Eternel, car tu m'as relevé, Tu n'as pas voulu que mes ennemis se réjouissent à mon sujet.

2 Eternel, mon Dieu! J'ai crié à toi, et tu m'as guéri.

3 Eternel! tu as fait remonter mon âme du séjour des morts, Tu m'as fait revivre loin de ceux qui descendent dans la fosse.

4 Chantez à l'Eternel, vous qui l'aimez, Célébrez par vos louanges sa sainteté!

5 Car sa colère dure un instant, Mais sa grâce toute la vie; Le soir arrivent les pleurs, Et le matin l'allégresse.

6 Je disais dans ma sécurité: Je ne chancellerai jamais!

7 Eternel! par ta grâce tu avais affermi ma montagne... Tu cachas ta face, et je fus troublé.

8 Eternel! j'ai crié à toi, J'ai imploré l'Eternel:

9 Que gagnes-tu à verser mon sang, A me faire descendre dans la fosse? La poussière a-t-elle pour toi des louanges? Raconte-t-elle ta fidélité?

10 Ecoute, Eternel, aie pitié de moi! Eternel, secours-moi! -

11 Et tu as changé mes lamentations en allégresse, Tu as délié mon sac, et tu m'as ceint de joie,

12 Afin que mon coeur te chante et ne soit pas muet. Eternel, mon Dieu! je te louerai toujours.