1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.
2 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
3 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
4 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
6 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
9 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
11 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
14 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
16 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
17 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
18 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
19 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
20 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]
1 De David. Lorsqu'il contrefit l'insensé en présence d'Abimélec, et qu'il s'en alla chassé par lui. Je bénirai l'Eternel en tout temps; Sa louange sera toujours dans ma bouche.
2 Que mon âme se glorifie en l'Eternel! Que les malheureux écoutent et se réjouissent!
3 Exaltez avec moi l'Eternel! Célébrons tous son nom!
4 J'ai cherché l'Eternel, et il m'a répondu; Il m'a délivré de toutes mes frayeurs.
5 Quand on tourne vers lui les regards, on est rayonnant de joie, Et le visage ne se couvre pas de honte.
6 Quand un malheureux crie, l'Eternel entend, Et il le sauve de toutes ses détresses.
7 L'ange de l'Eternel campe autour de ceux qui le craignent, Et il les arrache au danger.
8 Sentez et voyez combien l'Eternel est bon! Heureux l'homme qui cherche en lui son refuge!
9 Craignez l'Eternel, vous ses saints! Car rien ne manque à ceux qui le craignent.
10 Les lionceaux éprouvent la disette et la faim, Mais ceux qui cherchent l'Eternel ne sont privés d'aucun bien.
11 Venez, mes fils, écoutez-moi! Je vous enseignerai la crainte de l'Eternel.
12 Quel est l'homme qui aime la vie, Qui désire la prolonger pour jouir du bonheur?
13 Préserve ta langue du mal, Et tes lèvres des paroles trompeuses;
14 Eloigne-toi du mal, et fais le bien; Recherche et poursuis la paix.
15 Les yeux de l'Eternel sont sur les justes, Et ses oreilles sont attentives à leurs cris.
16 L'Eternel tourne sa face contre les méchants, Pour retrancher de la terre leur souvenir.
17 Quand les justes crient, l'Eternel entend, Et il les délivre de toutes leurs détresses;
18 L'Eternel est près de ceux qui ont le coeur brisé, Et il sauve ceux qui ont l'esprit dans l'abattement.
19 Le malheur atteint souvent le juste, Mais l'Eternel l'en délivre toujours.
20 Il garde tous ses os, Aucun d'eux n'est brisé.
21 Le malheur tue le méchant, Et les ennemis du juste sont châtiés.
22 L'Eternel délivre l'âme de ses serviteurs, Et tous ceux qui l'ont pour refuge échappent au châtiment.