1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

2 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

3 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

4 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

5 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

6 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

7 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

8 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

9 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

10 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

11 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

12 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

13 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]

1 Au chef des chantres. Psaume de David. Heureux celui qui s'intéresse au pauvre! Au jour du malheur l'Eternel le délivre;

2 L'Eternel le garde et lui conserve la vie. Il est heureux sur la terre, Et tu ne le livres pas au bon plaisir de ses ennemis.

3 L'Eternel le soutient sur son lit de douleur; Tu le soulages dans toutes ses maladies.

4 Je dis: Eternel, aie pitié de moi! Guéris mon âme! car j'ai péché contre toi.

5 Mes ennemis disent méchamment de moi: Quand mourra-t-il? quand périra son nom?

6 Si quelqu'un vient me voir, il prend un langage faux, Il recueille des sujets de médire; Il s'en va, et il parle au dehors.

7 Tous mes ennemis chuchotent entre eux contre moi; Ils pensent que mon malheur causera ma ruine:

8 Il est dangereusement atteint, Le voilà couché, il ne se relèvera pas!

9 Celui-là même avec qui j'étais en paix, Qui avait ma confiance et qui mangeait mon pain, Lève le talon contre moi.

10 Toi, Eternel, aie pitié de moi et rétablis-moi! Et je leur rendrai ce qui leur est dû.

11 Je connaîtrai que tu m'aimes, Si mon ennemi ne triomphe pas de moi.

12 Tu m'as soutenu à cause de mon intégrité, Et tu m'as placé pour toujours en ta présence.

13 Béni soit l'Eternel, le Dieu d'Israël, d'éternité en éternité! Amen! Amen!