1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův,

2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.

3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

13 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

19 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]

1 Au chef des chantres. Psaume de David. Lorsque Nathan, le prophète, vint à lui, après que David fut allé vers Bath-Schéba. O Dieu! aie pitié de moi dans ta bonté; Selon ta grande miséricorde, efface mes transgressions;

2 Lave-moi complètement de mon iniquité, Et purifie-moi de mon péché.

3 Car je reconnais mes transgressions, Et mon péché est constamment devant moi.

4 J'ai péché contre toi seul, Et j'ai fait ce qui est mal à tes yeux, En sorte que tu seras juste dans ta sentence, Sans reproche dans ton jugement.

5 Voici, je suis né dans l'iniquité, Et ma mère m'a conçu dans le péché.

6 Mais tu veux que la vérité soit au fond du coeur: Fais donc pénétrer la sagesse au dedans de moi!

7 Purifie-moi avec l'hysope, et je serai pur; Lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.

8 Annonce-moi l'allégresse et la joie, Et les os que tu as brisés se réjouiront.

9 Détourne ton regard de mes péchés, Efface toutes mes iniquités.

10 O Dieu! crée en moi un coeur pur, Renouvelle en moi un esprit bien disposé.

11 Ne me rejette pas loin de ta face, Ne me retire pas ton esprit saint.

12 Rends-moi la joie de ton salut, Et qu'un esprit de bonne volonté me soutienne!

13 J'enseignerai tes voies à ceux qui les transgressent, Et les pécheurs reviendront à toi.

14 O Dieu, Dieu de mon salut! délivre-moi du sang versé, Et ma langue célébrera ta miséricorde.

15 Seigneur! ouvre mes lèvres, Et ma bouche publiera ta louange.

16 Si tu eusses voulu des sacrifices, je t'en aurais offert; Mais tu ne prends point plaisir aux holocaustes.

17 Les sacrifices qui sont agréables à Dieu, c'est un esprit brisé: O Dieu! tu ne dédaignes pas un coeur brisé et contrit.

18 Répands par ta grâce tes bienfaits sur Sion, Bâtis les murs de Jérusalem!

19 Alors tu agréeras des sacrifices de justice, Des holocaustes et des victimes tout entières; Alors on offrira des taureaux sur ton autel.