1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

1 Au chef des chantres. Sur la guitthith. D'Asaph. Chantez avec allégresse à Dieu, notre force! Poussez des cris de joie vers le Dieu de Jacob!

2 Entonnez des cantiques, faites résonner le tambourin, La harpe mélodieuse et le luth!

3 Sonnez de la trompette à la nouvelle lune, A la pleine lune, au jour de notre fête!

4 Car c'est une loi pour Israël, Une ordonnance du Dieu de Jacob.

5 Il en fit un statut pour Joseph, Quand il marcha contre le pays d'Egypte... J'entends une voix qui m'est inconnue:

6 J'ai déchargé son épaule du fardeau, Et ses mains ont lâché la corbeille.

7 Tu as crié dans la détresse, et je t'ai délivré; Je t'ai répondu dans la retraite du tonnerre; Je t'ai éprouvé près des eaux de Meriba. Pause.

8 Ecoute, mon peuple! et je t'avertirai; Israël, puisses-tu m'écouter!

9 Qu'il n'y ait au milieu de toi point de dieu étranger! Ne te prosterne pas devant des dieux étrangers!

10 Je suis l'Eternel, ton Dieu, qui t'ai fait monter du pays d'Egypte; Ouvre ta bouche, et je la remplirai.

11 Mais mon peuple n'a point écouté ma voix, Israël ne m'a point obéi.

12 Alors je les ai livrés aux penchants de leur coeur, Et ils ont suivi leurs propres conseils.

13 Oh! si mon peuple m'écoutait, Si Israël marchait dans mes voies!

14 En un instant je confondrais leurs ennemis, Je tournerais ma main contre leurs adversaires;

15 Ceux qui haïssent l'Eternel le flatteraient, Et le bonheur d'Israël durerait toujours;

16 Je le nourrirais du meilleur froment, Et je le rassasierais du miel du rocher.