1 Píseň a žalm Azafův.
2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.
10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]
1 Cantique. Psaume d'Asaph. O Dieu, ne reste pas dans le silence! Ne te tais pas, et ne te repose pas, ô Dieu!
2 Car voici, tes ennemis s'agitent, Ceux qui te haïssent lèvent la tête.
3 Ils forment contre ton peuple des projets pleins de ruse, Et ils délibèrent contre ceux que tu protèges.
4 Venez, disent-ils, exterminons-les du milieu des nations, Et qu'on ne se souvienne plus du nom d'Israël!
5 Ils se concertent tous d'un même coeur, Ils font une alliance contre toi;
6 Les tentes d'Edom et les Ismaélites, Moab et les Hagaréniens,
7 Guebal, Ammon, Amalek, Les Philistins avec les habitants de Tyr;
8 L'Assyrie aussi se joint à eux, Elle prête son bras aux enfants de Lot. Pause.
9 Traite-les comme Madian, Comme Sisera, comme Jabin au torrent de Kison!
10 Ils ont été détruits à En-Dor, Ils sont devenus du fumier pour la terre.
11 Traite leurs chefs comme Oreb et Zeeb, Et tous leurs princes comme Zébach et Tsalmunna!
12 Car ils disent: Emparons-nous Des demeures de Dieu!
13 Mon Dieu! rends-les semblables au tourbillon, Au chaume qu'emporte le vent,
14 Au feu qui brûle la forêt, A la flamme qui embrase les montagnes!
15 Poursuis-les ainsi de ta tempête, Et fais-les trembler par ton ouragan!
16 Couvre leur face d'ignominie, Afin qu'ils cherchent ton nom, ô Eternel!
17 Qu'ils soient confus et épouvantés pour toujours, Qu'ils soient honteux et qu'ils périssent!
18 Qu'ils sachent que toi seul, dont le nom est l'Eternel, Tu es le Très-Haut sur toute la terre!