1 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.

2 I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu.

3 A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.

4 Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí:

5 Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let.

6 A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.

7 A toto budeš míti znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil:

8 Aj, já navrátím zpátkem stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, o deset stupňů. I navrátilo se slunce o deset stupňů, po týchž stupních, po nichž bylo sešlo.

9 Zapsání Ezechiáše krále Judského, když nemocen byl, a ozdravěl po nemoci své:

10 Jáť jsem byl řekl v přestřižení dnů svých, že vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let svých.

11 Řekl jsem byl, že neuzřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, nebudu vídati člověka více mezi přebývajícími na světě.

12 Přebývání mé pomíjí, a stěhuje se ode mne jako stánek pastýřský; přestřihl jsem jako tkadlec život svůj, od třísní odřeže mne. Dnes dříve než noc přijde, učiníš mi konec.

13 Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.

14 Jako řeřáb a vlaštovice pištěl jsem, lkal jsem jako holubice, oči mé zhůru pozdvižené byly. Pane, násilé trpím, ó prodliž mi života.

15 Ale coť mám více mluviti? I předpověděl mi, i učinil, že živ pobudu mimo všecka léta svá po hořkosti duše své.

16 Pane, kdo po nich i v nich živi budou, všechněm znám bude život dýchání mého, žes mi zdraví navrátil, a mne při životu zachoval.

17 Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.

18 Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé.

19 Ale živý, živý, tenť oslavovati bude tebe, jako já dnes, a otec synům v známost uvodí pravdu tvou.

20 Hospodin vysvobodil mne, a protož písně mé zpívati budeme po všecky dny života našeho v domě Hospodinově.

21 Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.

22 I řekl byl Ezechiáš: Jaké jest znamení, že vstoupím do domu Hospodinova?

1 I aua ra ka turoro a Hetekia, me kahore ka marere. Na ka haere a Ihaia poropiti, tama a Amoho ki a ia, ka mea ki a ia, Ko te kupu tenei a Ihowa, Whakahaua iho tou whare, no te mea ka mate koe, e kore e ora.

2 Na ka tahuri te mata o Hetekia ki te pakitara, a ka inoi ki a Ihowa,

3 Ka mea, Tena ra, e Ihowa kia mahara ki oku haereerenga i tou aroaro i runga i te pono, i te ngakau tapatahi, ki taku meatanga i te pai ki tau titiro. Na tangi ana a Hetekia; nui atu te tangi.

4 Na ka puta te kupu a Ihowa ki a Ihaia, ka mea,

5 Haere, mea atu ki a Hetekia, Ko te kupu tenei a Ihowa, a te Atua o Rawiri, o tou tupuna, Kua rangona tau inoi e ahau, kua kitea e ahau ou roimata: nana, ka tapiritia e ahau ou ra ki nga tau kotahi tekau ma rima.

6 Ka whakaorangia koe me tenei pa e ahau i te ringa o te kingi o Ahiria; ka tiakina ano e ahau tenei pa;

7 Ko te tohu ano tenei a Ihowa ki a koe, ka oti i a Ihowa tenei mea i korerotia nei e ia.

8 Nana, ka whakahokia ake e ahau te atarangi i nga nekehanga i heke atu ai i runga i te whakaatu haora a Ahata; kia tekau nga nekehanga whakamuri. Na kotahi tekau nga nekehanga i hoki ake ai te ra, no nga nekehanga ano i heke iho ai.

9 Ko te tuhituhi a Hetekia kingi o Hura, i a ia i mate ra, a ora ake ana i tona mate.

10 I mea ahau, I te poutumarotanga o oku ra, tera ahau e tomo ki nga kuwaha o te reinga: kua tangohia atu i ahau te toenga o oku tau.

11 I ki ahau, e kore ahau e kite i a Ihowa, ara i a Ihowa i runga i te whenua o te hunga ora; heoi ano aku tirohanga ki te tangata, ki te hunga e noho ana i te ao.

12 Ko te wa i ahau nei kua riro, mauria atu ana i ahau, ano he teneti no te hepara; kei ta te kaiwhatu kakahu taku kopaki i toku ora; ka tapahia mai ahau e ia i roto i nga miro: i te ao, i te po, mutu pu taku i a koe.

13 I whakamarie ahau i ahau a taea noatia te ata; tera tana e rite ki ta te raiona, ka wawahia e ia oku iwi katoa; i te ao, i te po, mutu pu taku i a koe.

14 I koroki ahau, pera i ta te warou, i ta te kareni; i tangi ahau me te kukupa; matawaia ana oku kanohi i te tirohanga whakarunga. E Ihowa, e tukinotia ana ahau, pikitia toku turanga.

15 Kia pehea he kupu maku? Nana i korero ki ahau, nana ano i mahi; i oku tau katoa ka ata haere ahau i runga i te kawa o toku wairua.

16 E te Ariki, kei enei mea te ora o te tangata, kei enei mea katoa ano te ora o toku wairua: mo reira whakahokia ake ahau e koe ki te ora, kia ora ai ahau.

17 Nana, he mea kia rangimarie ai ahau i pa ai te pouri kino ki ahau: otiia he aroha nou ki toku wairua i ora ai ahau i roto i te rua o te ngaromanga: kua oti nei hoki oku hara katoa te maka e koe ki muri i tou tuara.

18 E kore hoki e taea e te reinga te whakawhetai ki a koe, e kore te mate e ahei te whakamoemiti ki a koe; ko te hunga e heke ana ki te rua kahore o ratou tumanako ki tou pono.

19 Ko te tangata ora, ko te tangata ora, mana te whakawhetai ki a koe, te penei me taku nei i tenei ra: tera tou pono ka whakakitea e te matua ki nga tamariki.

20 I tata mai a Ihowa ki te whakaora i ahau, mo reira ka waiatatia e matou aku waiata i runga i nga aho whakatangi i nga ra katoa e ora ai matou i roto i te whare o Ihowa.

21 I ki hoki a Ihaia, Tikina he papa piki, whakapiritia ki te whewhe, a ka ora ia.

22 I ki ano a Hetekia, He aha te tohu tera ahau ka haere ki runga ki te whare o Ihowa?