1 Tedy odpověděl Job a řekl:

2 Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

3 Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

4 Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

5 Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

6 Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

7 Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

8 Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

9 By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

10 Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

11 Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

12 Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

13 On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

14 A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

15 Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

16 Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

17 Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

1 Katahi ka whakautua e Hopa, i mea ia,

2 I tenei ra nei ano e amuamu ana taku tangi: nui noa atu i taku aue te taimaha o te patunga i ahau.

3 Aue, me i mohio ahau ki te wahi e kite ai ahau i a ia, kia tae rawa atu ai ahau ki tona nohoanga!

4 Ka ata whakatakotoria e ahau aku korero ki tona aroaro, ka whakakiia hoki toku mangai ki nga kupu tautohetohe.

5 Ka mohio ahau ki nga kupu e whakahokia mai e ia ki ahau, ka marama hoki tana e mea ai ki ahau.

6 E whakaputaina mai ranei tona kaha nui ina tautohetohe ki ahau? Kahore; engari ka whai whakaaro ia ki ahau.

7 Ko reira te tangata tika tautohetohe ai ki a ia: a ora tonu ake ahau i toku kaiwhakawa ake tonu atu.

8 Nana, haere ana ahau ki mua, a kahore ia i reira; ki muri, heoi kahore ahau e kite i a ia:

9 Ki maui, ina ka mahi ia, heoi kahore ahau e kite i a ia; e huna ana ia i a ia ano i te taha ki matau, te kite ahau i a ia.

10 Otiia e mohio ana ia ki te ara e anga atu ai ahau: kia oti ahau te titiro iho e ia, ano he koura ahau i toku putanga mai.

11 Mau pu ona takahanga i toku waewae; u pu ahau ki tona ara, kihai hoki i peka ke.

12 Kihai hoki i mahue i ahau te whakahau a ona ngutu; ko nga kupu a tona mangai rongoa rawa ki ahau, nui atu i te kai i rite maku.

13 Ko ia, kotahi tonu tona whakaaro, a ma wai ia e whakatahuri ke? Ko ta tona ngakau hoki i hiahia ai e meatia ana e ia.

14 E whakaotia ana hoki e ia nga mea i whakaritea moku: he maha ano hoki ana mahi pera.

15 Koia ahau i ohorere ai i tona aroaro: ka whakaaroaro ahau, ka wehi i a ia.

16 Ngohe noa hoki toku ngakau i te Atua, ohorere ana ahau i te Kaha Rawa.

17 Kihai nei hoki ahau i whakangaromia i mua o te pouri, kihai hoki i hipokina e ia te pouri i toku aroaro.