1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

1 Ko nga whakatauki a Horomona tama a Rawiri, kingi o Iharaira;

2 E mohiotia ai te whakaaro nui, te ako; e kitea ai nga kupu o te matauranga;

3 E riro mai ai te ako a te ngakau mahara, te tika, te whakawa, te mea ano e rite ana;

4 Hei hoatu i te ngakau tupato ki nga kuware, i te matauranga, i te ngarahu pai ki te taitamariki;

5 Kia whakarongo ai te tangata whakaaro nui, kia nui ake ai tona mohio; kia whiwhi ai te tangata tupato ki nga whakaaro mohio:

6 E mohio ai ia ki te whakatauki, ki te kupu whakarite, ki nga kupu a nga whakaaro nui, ki a ratou korero whakapeka.

7 Ko te wehi ki a Ihowa te timatanga o te matauranga; e whakahawea ana te whakaarokore ki te whakaaro nui, ki te ako.

8 Whakarongo, e taku tama, ki te ako a tou papa, kaua hoki e whakarerea te ture a tou whaea;

9 Ka waiho hoki ena hei pare ataahua mo tou matenga, hei mekameka whakapaipai mo tou kaki.

10 E taku tama, ki te whakawaia koe e te hunga hara, kaua e whakaae.

11 Ki te mea ratou, Tatou ka haere, ka whakapapa atu, ka whakaheke toto; kia whanga puku tatou, he mea takekore, mo te tangata harakore:

12 Horomia oratia ratou e tatou, peratia me ta te rua tupapaku; ka riro tinana ratou, ka pera me te hunga e heke atu ana ki te poka:

13 Ka kitea e tatou nga taonga utu nui katoa, ka whakakiia o tatou whare ki ta tatou e pahua ai:

14 Maka mai tou wahi ki roto ki to matou; kia kotahi te putea ma tatou katoa.

15 E taku tama, kaua e haere tahi i te ara me ratou; kaiponuhia tou waewae i to ratou huarahi;

16 E rere ana hoki o ratou waewae ki te kino, e hohoro ana ratou ki te whakaheke toto.

17 He maumau hoki te hora o te kupenga ki te tirohanga a tetahi manu.

18 Ko ratou, he whakaheke i o ratou toto ano i whakapapa ai ratou; he whakamate i a ratou ano i piri ai ratou.

19 Ka pena nga huarahi o te hunga apo taonga; ko te ora ano o ona rangatira e tangohia.

20 E hamama ana te whakaaro nui i te huarahi; e puaki ana tona reo i nga waharoa;

21 E karanga ana ia i te tino wahi whakaminenga; i te wahi tuwhera o nga kuwaha, i roto i te pa, e puaki ana ana kupu;

22 E te hunga kuware, kia pehea ake te roa o to koutou aroha ki te kuwaretanga? O te hiahia ranei o te hunga whakahi ki to ratou whakahi? O te whakakino ranei a te hunga wairangi ki te matauranga?

23 Tahuri mai ki taku ako: na ka ringihia e ahau toku wairua ki a koutou, ka whakaaturia aku kupu ki a koutou.

24 I karanga atu hoki ahau, heoi kihai koutou i pai mai; i totoro atu toku ringa, a kihai tetahi i whai whakaaro mai;

25 Heoi whakakahoretia iho e koutou toku whakaaro katoa, kihai hoki i aro ki taku ako:

26 Mo reira ka kata ahau i te ra o to koutou aitua; ka tawai ina pa te pawera ki a koutou.

27 Ina tae mai to koutou pawera ano he tupuhi, a ka pa mai to koutou aitua ano he paroro; ina tae mai te pouri me te ngakau mamae ki a koutou.

28 Ko reira ratou karanga ai ki ahau, a e kore ahau e whakahoki kupu atu; ka rapu nui ratou i ahau, otiia e kore ahau e kitea e ratou:

29 Mo ratou i kino ki te matauranga; kihai hoki i whiriwhiria e ratou te wehi ki a Ihowa;

30 Kihai i aro mai ki oku whakaaro; whakahawea ana ratou ki taku kupu riri katoa.

31 Na reira ka kai ratou i nga hua o to ratou nei ara, ka whakakiia ano hoki ki nga mea i titoa e ratou.

32 Ko te tahuritanga atu hoki o nga kuware hei patu i a ratou; ko te ngakau warea ano hoki o nga wairangi hei huna i a ratou.

33 Ko te tangata ia e rongo ana ki ahau, ka au tona noho, ka tea hoki i te wehi ki te kino.