1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?

1 He mea whakarihariha ki a Ihowa te pauna he; engari te taimaha tika tana i pai ai.

2 Ka tae te whakapehapeha, ka tae ano te whakama; kei te hunga whakaiti ia te whakaaro nui.

3 Ko to ratou ngakau tapatahi hei arahi i te hunga tika; ka ai ano ko te whanoke ia o te hunga poka ke hei whakangaro mo ratou.

4 E kore te taonga e whai mana i te ra o te riri: kei te tika ia he oranga ake i te mate.

5 Ma te tika o te ngakau tapatahi ka tika ai tona ara; ka hinga ia te tangata kino i runga i tona kino.

6 Ma te tika o te hunga tika ka mawhiti ai ratou; ka mau ia nga poka ke i runga i to ratou kino.

7 I te matenga o te tangata kino, kore iho ana mea i tumanako atu ai: kahore noa iho he tumanakohanga ma te hunga he.

8 Ka mawhiti te tangata tika i roto i te raru, a ka riro te tangata kino hei whakakapi mo tona turanga.

9 Hei huna mo tona hoa te mangai o te tangata whakaponokore; na ma te mohio te hunga tika ka mawhiti ai.

10 Ka pai te hunga tika, ka hari te pa: ka whakangaromia te hunga kino, ka tangi te umere.

11 Ma te manaaki o te hunga tika ka kake ai te pa; ka pakaru ia i te mangai o te hunga kino.

12 Ko te tangata e whakahawea ana ki tona hoa he maharakore: tena ko te tangata matau, whakarongo puku ana.

13 Ko te tangata haere, ka kawekawe korero e whaki ana i nga mea ngaro: ko te tangata i te wairua pono, e hipoki ana i te korero.

14 Ki te kahore he mohio hei arahi, ka hinga te iwi: he ora ia kei nga kaiwhakatakoto whakaaro tokomaha.

15 Ko te tangata ko tana nei hei whakakapi mo ta te tangata ke, ka mamae; kei te ora ia te tangata e kino ana ki te tikanga whakakapi turanga.

16 Ka mau te kororia i te wahine tikanga pai; ka mau hoki te taonga i nga tangata taikaha.

17 He atawhai i tona wairua ta te tangata atawhai; a he whakararu i ona kikokiko ta te tangata nanakia.

18 Ko te mahi a te tangata kino e utua ana ki te teka: ko te utu ia mo te kaiwhakatakoto i te tika, u rawa.

19 Ko te tangata u ki te tika, ka whiwhi ki te ora: a, ko te tangata e whai ana i te kino e mea ana i te mate mona.

20 Ko ta Ihowa e whakarihariha ai he ngakau whanoke; ko tana e ahuareka ai ko te hunga e tika ana to ratou ara.

21 Ahakoa awhi nga ringa ki a raua, e kore te tangata kino e waiho kia kore e whiua; ka mawhiti ia te uri o te hunga tika.

22 Rite tonu ki te whakakai koura i te ihu o te poaka te wahine ataahua kahore nei ona ngarahu pai.

23 Ko ta te hunga tika e minamina ai, ko te pai anake; ko te tumanako ia a te hunga kino, ko te riri.

24 Tera tetahi kei te rui, a tapiritia mai ana ano; tera tetahi kei te kaiponu i te mea e tika ana, heoi rawakore noa iho.

25 Ko te wairua ohaoha ka momona: ko te tangata e whakamakuku ana, ka whakamakukuria ano ia.

26 Ko te tangata e kaiponu ana i te witi, ka kanga tera e te nuinga; ka tau ia te manaaki ki runga ki te mahunga o te tangata e hoko atu ana.

27 Ko te tangata e ata rapu ana i te pai, e rapu ana i te whakapai: ko te tangata ia e rapu ana i te he, ka tae tera ki a ia.

28 Ko te tangata e whakawhirinaki ana ki ona taonga, ka taka: na, ko te hunga tika ka rite to ratou tupu ki to te rau matomato.

29 Ko te tangata e whakararu ana i tona whare, he hau te taonga e whakarerea iho mona: hei pononga ano te kuware ma te ngakau whakaaro nui.

30 Ko nga hua o te tangata tika he rakau no te ora; ka hopu wairua ano te tangata whakaaro tika.

31 Nana, he utu ano to te tangata tika i runga i te whenua: nui atu ia to te tangata kino raua ko te tangata hara.