1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.

2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.

3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.

4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?

5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.

7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.

8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.

9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.

11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.

12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.

15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;

16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.

17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.

19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.

20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.

22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.

23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.

24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.

25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.

26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.

27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

1 Kei whakamanamana koe ki te ra apopo; kahore hoki koe e mohio ko te aha e puta mai i roto i te ra.

2 Ma tetahi atu tangata te whakamoemiti mou, kaua ma tou mangai ake; ma te tangata ke, kaua ma ou ngutu ake.

3 He taimaha te kohatu, he taimaha ano te kirikiri; he taimaha atu ia i a raua tahi te pukuriri o te wairangi.

4 He mea nanakia te riri, he rutaki te aritarita; ko wai ia e tu i mua i te hae?

5 He pai ke te riri matanui i te aroha huna.

6 Ko nga patu a te hoa aroha he mea na te pono: ko nga kihi ia a te hoariri auau rawa.

7 E ngaruru ana te wairua makona ki te honikoma: engari ki te wairua hiakai, reka kau nga mea kawa katoa.

8 Rite tonu ki te manu e atiutiu noa atu ana i tona kohanga te tangata e atiutiu noa atu ana i tona wahi.

9 He whakahari ngakau te hinu me te whakakakara; he pera ano nga ahuareka o to te tangata hoa aroha i ahu mai i nga tikanga mateoha i whakatakotoria e tona ngakau.

10 Ko tou hoa aroha ake, a ko te hoa hoki o tou papa, kaua e whakarerea; kaua hoki e haere ki te whare o tou tuakana i te ra e mate ai koe: he pai ke hoki te hoa e tata ana i te tuakana i tawhiti.

11 E taku tama, kia whakaaro nui, kia koa ai toku ngakau, kia whakahoki kupu ai hoki ahau ki te hunga e tawai ana ki ahau.

12 E kite atu ana te tangata tupato i te he, a ka huna i a ia: tena ko te kuware, haere tonu atu, mamae tonu atu.

13 Tangohia te kakahu o te kaiwhakakapi mo te tangata ke; tona taunaha ano hoki mo ta te wahine ke.

14 Ko te tangata e maranga ana i te atatu, he nui hoki tona reo ki te manaaki i tona hoa ka kiia tana he kanga.

15 He maturuturu e puputu tonu ana i te ra nui te ua, he wahine ngangare, rite tonu raua:

16 Ko te tangata e mea ana ki te pehi i a ia, e mea ana ki te pehi i te hau, a ka tutaki tona ringa matau ki te hinu.

17 Ko te rino hei whakakoi mo te rino; waihoki ko te tangata ano hei whakakoi i te mata o tona hoa.

18 Ko te kaitiaki o te piki, ka kai i ona hua: ka whakahonoretia te tangata e whakaaro ana ki tona rangatira.

19 He pera i te wai, tiro atu, tiro mai he kanohi, ka pena ano to te tangata ngakau ki te tangata.

20 Ko te reinga, ko te whakangaromanga, e kore e makona; e kore ano hoki e makona nga kanohi o te tangata.

21 Ko te oko tahu para mo te hiriwa, ko te oumu mo te koura; a, ko te whakanui i a ia, hei whakamatautau mo te tangata.

22 Ahakoa i tukua e koe te wairangi ki te tuki i roto i te kumete i waenga i nga witi pepe, e kore tona whakaarokore e riro.

23 Kia anga nui koa kia mohio ki te ahua o au hipi, a kia pai te tiaki i au kahui kau:

24 E kore hoki te taonga e mau tonu; e mau ianei te karauna ki nga whakatupuranga katoa?

25 Kua whaiti te hei, e kitea ana te tupu hou, a e kohikohia ana nga otaota o nga maunga.

26 Hei mea kakahu mou nga reme, a koe nga koati hei utu mo te mara.

27 A tera te waiu koati, he nui noa atu hei kai mau, hei kai hoki ma tou whare, hei oranga ano hoki mo au kotiro.