1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

1 He himene na Ahapa. He pono, he pai te Atua ki a Iharaira; ki te hunga ngakau ma.

2 Ko ahau ia, wahi iti kua tapepa oku waewae: me i kotahi kua paheke oku takahanga.

3 I hae hoki ahau ki te hunga whakahi, i toku kitenga i te tangata hara e kake ana.

4 Kahore hoki he whakawiringa a te mate i a ratou: he maro ano o ratou uaua.

5 Kahore nga mea whakapouri tangata e pa ki a ratou; kahore ano ratou e whiua tahitia me te mano tangata.

6 Na reira, ano he hei te whakakake e awhi nei i a ratou, ano he kakahu te tutu e hipokina nei ratou.

7 Pupuhi ana o ratou kanohi i te ngako: nui ake nga mea i a ratou i a o ratou ngakau i hiahia ai.

8 E whakahi ana ratou, e korero kino ana mo te whakatoi: kei runga noa ake a ratou korero.

9 Tutuki tonu to ratou mangai ki nga rangi: e kopikopiko ana hoki to ratou arero i runga i te whenua.

10 Koia tona iwi i hoki mai ai ki konei: a e whakawiria ana he wai mo ratou, ki tonu te kapu.

11 E mea ana ratou, Ma te aha e matau ai te Atua? He matauranga koia to te Runga Rawa?

12 Nana, ko te hunga kino tenei, kei runga tonu i te whenua rangatira, e hua ana o ratou taonga.

13 He pono he maumau taku mea i toku ngakau kia ma, taku horoi hoki i oku ringa ki te harakore.

14 E whiua ana hoki ahau i te roa o te ra, e pakia ana i nga ata katoa.

15 Me i ki ahau, Ka penei taku korero; na e tinihanga ana ahau ki te whakatupuranga o au tamariki.

16 I taku meatanga kia matauria tenei, ka kite ahau he mahi whakauaua rawa;

17 Tae noa ahau ki te wahi tapu o te Atua, katahi ahau ka mohio ki to ratou mutunga.

18 He pono i whakaturia ratou e koe ki nga wahi pahekeheke; a whakataka ana e koe ki te ngaromanga.

19 Ano te panga whakareretanga o to ratou hunanga! kua pau rawa i nga wehi.

20 Ka rite ki te rekanga kanohi, ina ara ake te tangata, tau whakahawea ki to ratou ahua, e te Ariki, ina ara ake koe.

21 Na mamae noa iho toku ngakau, a hukihuki ana oku whatumanawa.

22 He whakaarokore hoki ahau, he kuware: me te mea he kirehe ahau i tou aroaro.

23 Ahakoa ra kei a koe tonu ahau; e puritia ana e koe toku ringa matau.

24 Ma tou whakaaro ahau e arahi; muri iho ka riro ahau i a koe ki te kororia.

25 Ko wai hoki toku i te rangi ko koe anake? Kahore atu hoki oku i te whenua e hiahia ai, ko koe anake.

26 Hemo iho oku kikokiko me toku ngakau: ko te Atua ia te kaha o toku ngakau, toku wahi ake ake.

27 Na, ko te hunga e mamao atu ana i a koe ka mate: ka ngaro i a koe te hunga puremu katoa e whakarere nei i a koe.

28 Ko ahau ia, he pai ki ahau te whakatata ki te Atua: kua waiho e ahau te Ariki, a Ihowa, hei whakawhirinakitanga moku, kia whakapuakina ai e ahau au mahi katoa.