1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?

2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.

3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.

5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.

6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.

7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.

8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.

9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.

10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?

11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?

12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.

13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.

14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.

15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.

19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.

20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.

21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.

22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.

23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

1 He Makiri na Ahapa. E te Atua, he aha i panga ai matou e koe ake ake? He aha i pongere ai tou riri ki nga hipi o tau mara?

2 Mahara ki tau whakaminenga i hokona e koe i mua, i utua e koe hei iwi mo tou kainga tupu; a ki tenei Maunga Hiona i nohoia nei e koe.

3 Hiki ake ou waewae ki nga whakangaromanga e mau tonu nei, ki nga mahi kino katoa a te hoariri ki te wahi tapu.

4 Kua hamama nei ou hoariri i waenganui i au whakaminenga, kua whakaturia e ratou a ratou kara hei tohu.

5 E rite ana ratou ki nga tangata e hapai ana i te titaha ki te puia rakau.

6 Inaianei ia e tukitukia ana e ratou ona mea whakairo, pakaruhia iho ana ki te titaha, ki te hama.

7 Kua toua tou wahi tapu ki te kapura, kua noa i a ratou te nohoanga o tou ingoa, kei te whenua e takoto ana.

8 I mea to ratou ngakau, Me whakangaro ratou a poto ake: kua tahuna e ratou nga whare huihui katoa o te Atua i te whenua.

9 Kahore matou e kite i o matou tohu, kahore atu he poropiti, kahore hoki tetahi o matou e matau ana kia pehea ake te roa.

10 E te Atua, kia pehea ake te roa o te tawai a te hoariri? Ka kohukohu tonu ranei te hoariri ki tou ingoa ake ake?

11 He aha i pepeke ai tou ringa, tou matau? Unuhia i roto i tou uma, whakamotitia ratou.

12 Ko te Atua ia toku Kingi o tua iho, e mahi whakaora ana i waenganui i te whenua.

13 Nau, na tou kaha i wawae te moana: pakaru ana i a koe nga matenga o nga tarakona i nga wai.

14 Mongamonga noa i a koe nga matenga o rewiatana: a hoatu ana ia e koe hei kai ma te iwi o te koraha.

15 I wahia e koe te puna me te roma; mimiti ake i a koe nga awa nunui.

16 Nau te ao, nau hoki te po; nau i whakarite te marama me te ra.

17 Nau i whakatu nga rohe katoa o te whenua: te raumati me te hotoke, he mea whakarite ena nau.

18 Kia mahara ki tenei, kua tawai te hoariri, e Ihowa: kua kohukohu te hunga poauau ki tou ingoa.

19 Kaua e tukua te wairua o tau kukupa ki te kirehe: kei wareware ake ake ki te whakaminenga o au rawakore.

20 Whakaaroa te kawenata; kua kiki hoki nga wahi pouri o te whenua i nga nohoanga nanakia.

21 Kei hoki whakama mai te tangata e tukinotia ana: kia whakamoemititia tou ingoa e te ware, e te rawakore.

22 E ara, e te Atua, tohea tau tohe: mahara ki ta te tangata poauau tawai ki a koe a pau noa te ra.

23 Kei wareware ki te reo o ou hoariri: e kake tonu ana te ngangau a te hunga e whakatika ana ki a koe.