1 Nebo shromáždivše se všickni Izraelští k Davidovi do Hebronu, řekli: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.

2 Ano předešlých časů, když byl Saul králem, ty jsi vyvodil i přivodil Izraele, a nadto řekl Hospodin Bůh tvůj tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad lidem mým Izraelským.

3 Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem, podlé slova Hospodinova skrze Samuele.

4 Táhl pak David a všecken lid Izraelský k Jeruzalému, (jenž bylo Jebus, nebo tam byli Jebuzejští obyvatelé té země).

5 I mluvili obyvatelé Jebus Davidovi: Nevejdeš sem. Ale David vzal hrad Sion, to jest město Davidovo.

6 Nebo byl řekl David: Kdož by koli nejprvé porazil Jebuzea, bude předním a knížetem. Protož vstoupil nejprvé Joáb syn Sarvie, a učiněn předním.

7 Potom bydlil David na tom hradě, pročež nazvali jej městem Davidovým.

8 I vystavěl město vůkol a vůkol, od Mello až do okolku, Joáb pak opravil ostatek města.

9 A tak David čím dále tím více prospíval a rostl; nebo Hospodin zástupů byl s ním.

10 Tito pak jsou přední z udatných, kteréž měl David, ježto se zmužile přičinili s ním o království jeho se vším Izraelem, aby ho za krále vyzdvihli podlé slova Hospodinova nad Izraelem.

11 Tento jest počet silných, kteréž měl David: Jasobam syn Chachmonův, přední z vůdců. Ten pozdvihl kopí svého proti třem stům, a zbil je pojednou.

12 Po něm též Eleazar syn Dodi Achochitského. On byl jeden z těch tří udatných.

13 Ten byl s Davidem v Pasdammim, když se Filistinští sebrali k boji. A byl tu díl rolí poseté ječmenem, a lid byl utekl před Filistinskými.

14 I zastavili se u prostřed toho dílu, a obdrželi jej, porazivše Filistinské. A vysvobodil Hospodin lid vysvobozením velikým.

15 Ti také tři ze třidcíti předních sstoupili k skále k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinských leželo v údolí Refaim.

16 (Nebo David tehdáž bydlil v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl tehdáž u Betléma.)

17 Pohnul se pak David žádostí, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány.

18 A protož probivše se ti tři skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány, a nabravše, přinesli k Davidovi. David pak nechtěl jí píti, ale vylil ji v obět Hospodinu,

19 A řekl: Nedejž mi toho, Bože můj, abych to učiniti měl. Zdali krev mužů těch píti budu, kteříž se opovážili života svého? Nebo s opovážením života svého přinesli ji. I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

20 Potom Abizai bratr Joábův byl přední mezi třmi, a ten také pozdvihl kopí svého proti třem stům, i pobil je, a byl z těch tří nejslovoutnější.

21 Z těch tří nad druhé dva jsa nejvzácnější, byl knížetem jejich, a však oněm prvním nebyl rovný.

22 Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten zabil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

23 Ten také zabil muže Egyptského zvýší pěti loket. A ačkoli měl Egyptský ten v ruce kopí, jako vratidlo tkadlcovské, však šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky Egyptského, zabil jej kopím jeho.

24 To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

25 A ač byl mezi třidcíti slavný, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

26 Udatní rytíři také i tito: Azael bratr Joábův, Elchanan syn Dodův Betlémský,

27 Sammot Charodský, Chelez Pelonský,

28 Híra syn Ikeš Tekoitský, Abiezer Anatotský,

29 Sibbechai Chusatský, Ilai Achochský,

30 Maharai Netofatský, Cheleb syn Baany Netofatský,

31 Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniaminových, Banaiáš Faratonský,

32 Churai od potoku Gás, Abiel Arbatský,

33 Azmavet Bacharomský, Eliachba Salbonský,

34 Synové Chasem Gizonského, Jonatan syn Sage Hararského,

35 Achiam syn Sacharův Hararský, Elifal syn Urův,

36 Hefer Mecheratský, Achiáš Pelonský,

37 Chezro Karmelský, Narai syn Ezbai,

38 Joel bratr Nátanův, Mibchar syn Geri,

39 Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

40 Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

41 Uriáš Hetejský, Zabad syn Achlai,

42 Adina syn Sizův Rubenský, kníže nad Rubenskými, a s ním jiných třidceti,

43 Chanan syn Maachův, a Jozafat Mitnejský,

44 Uziáš Asteratský, Sama a Johiel, synové Chotama Aroerského,

45 Jediael, syn Simri, a Jocha bratr jeho Tizejský,

46 Eliel Machavimský, a Jeribai a Josaviáš synové Elnámovi, a Itma Moábský,

47 Eliel, a Obéd, a Jaasiel z Mezobaia.

1 Et tous ceux d'Israël s'assemblèrent auprès de David à Hébron, et [lui] dirent : Voici, nous sommes tes os, et ta chair.

2 Et même ci-devant, quand Saül était Roi, tu étais celui qui menais et qui ramenais Israël. Et l'Eternel ton Dieu t'a dit : Tu paîtras mon peuple d'Israël, et tu seras le Conducteur de mon peuple d'Israël.

3 Tous les Anciens donc d'Israël vinrent vers le Roi à Hébron; et David traita alliance avec eux à Hébron devant l'Eternel; et ils oignirent David pour Roi sur Israël, suivant la parole que l'Eternel avait proférée par le moyen de Samuël.

4 Or David et tous ceux d'Israël s'en allèrent à Jérusalem, qui est Jébus; car là étaient encore les Jébusiens qui habitaient au pays.

5 Et ceux qui habitaient à Jébus, dirent à David : Tu n'entreras point ici. Mais David prit la forteresse de Sion, qui est la Cité de David.

6 Car David avait dit : Quiconque aura le premier frappé les Jébusiens, sera Chef et Capitaine. Et Joab fils de Tséruiä monta le premier, et fut fait Chef.

7 Et David habita dans la forteresse; c'est pourquoi on l'appela la Cité de David.

8 Il bâtit aussi la ville tout alentour, depuis Millo jusqu'aux environs; mais Joab répara le reste de la ville.

9 Et David allait toujours en avançant et en croissant; car l'Eternel des armées était avec lui.

10 Ce sont ici les principaux des hommes forts que David avait, qui se portèrent vaillamment avec lui, [et] avec tout Israël, pour son Royaume, afin de le faire régner suivant la parole de l'Eternel touchant Israël.

11 Ceux-ci donc sont du nombre des hommes forts que David avait; Jasobham fils de Hacmoni, Chef entre les trois principaux, qui lançant sa hallebarde contre trois cents hommes, les blessa à mort en une seule fois.

12 Après lui était Eléazar fils de Dodo Ahohite, qui fut un des trois hommes forts.

13 Ce fut lui qui se trouva avec David à Pasdammim, lorsque les Philistins s'étaient assemblés pour combattre; or il y avait une partie d'un champ semée d'orge, et le peuple s'en était fui devant les Philistins.

14 Et eux s'arrêtèrent au milieu de cette partie du champ, et la garantirent, et battirent les Philistins. Ainsi l'Eternel accorda une grande délivrance.

15 Il en descendit encore trois d'entre les trente Capitaines près du rocher, vers David, en la caverne de Hadullam, lorsque l'armée des Philistins était campée dans la vallée des Réphaïms.

16 Et David était alors dans la forteresse, et la garnison des Philistins était en ce même temps-là à Bethléhem.

17 Et David fit un souhait, et dit : Qui est-ce qui me ferait boire de l'eau du puits qui est à la porte de Bethléhem?

18 Alors ces trois hommes passèrent tout au travers du camp des Philistins, et puisèrent de l'eau du puits qui était à la porte de Bethléhem; et l'ayant apportée, la présentèrent à David, qui n'en voulut point boire, mais la répandit à l'honneur de l'Eternel.

19 Car il dit : A Dieu ne plaise que je fasse une telle chose! Boirais-je le sang de ces hommes [qui ont fait un tel voyage] au péril de leur vie; car ils m'ont apporté cette eau au péril de leur vie; ainsi il n'en voulut point boire. Ces trois vaillants hommes firent cette action-là.

20 Et Abisaï frère de Joab était Chef des trois, lequel lançant sa hallebarde contre trois cents hommes, les blessa à mort, et il fut célèbre entre les trois.

21 Entre les trois il fut plus honoré que les deux autres, et il fut leur Chef; cependant il n'égala point ces trois autres.

22 Bénéja aussi fils de Jéhojadah, fils d'un vaillant homme de Kabtséël, avait fait de grands exploits. Il tua deux des plus puissants hommes de Moab; et il descendit et frappa un lion au milieu d'une fosse, en un jour de neige.

23 Il tua aussi un homme Egyptien qui était haut de cinq coudées. Cet Egyptien avait en sa main une hallebarde [grosse] comme une ensuble de tisserand; mais il descendit contre lui avec un bâton, et arracha la hallebarde de la main de l'Egyptien, et le tua de sa propre hallebarde.

24 Bénéja fils de Jéhojadah fit ces choses-là, et fut célèbre entre ces trois vaillants hommes.

25 Voilà, il était honoré plus que les trente; cependant il n'égala point ces trois-là; et David l'établit sur ses gens de commandement.

26 Et les plus vaillants d'entre les gens de guerre furent, Hazaël, frère de Joab; et Elhanan fils de Dodo, de Bethléhem,

27 Sammoth Harorite, Helets Pelonien,

28 Hira fils de Hikkes Tékohite, Abihézer Hanathothite,

29 Sibbécaï Husathite, Hilaï Ahohite,

30 Maharaï Nétophathite, Héled fils de Bahana Nétophathite,

31 Ithaï fils de Ribaï, de Guibha des enfants de Benjamin, Bénéja Pirhathonite,

32 Huraï des vallées de Gahas, Abiël Harbathite,

33 Hazmaveth Baharumite, Eliachba Sahalbonite,

34 Des enfants de Hasen Guizonite, Jonathan fils de Sagué Hararite,

35 Ahiam fils de Sacar Hararite, Eliphal fils d'Ur,

36 Hépher Mékérathite, Ahija Pélonien,

37 Hetsro de Carmel, Naharaï fils d'Ezbaï,

38 Joël frère de Nathan, Mibhar fils de Hagri,

39 Tselek Hammonite, Naharaï Bérothite, qui portait les armes de Joab fils de Tséruiä,

40 Hira Jithrite, Gareb Jithrite,

41 Urie Héthien, Zabad fils d'Ahlaï,

42 Hadina fils de Siza Rubénite, Chef des Rubénites, et trente avec lui.

43 Hanan fils de Mahaca, et Josaphat Mithnite,

44 Huzija Hastérathite, Samah et Jéhiël fils de Hotham Harohérite,

45 Jédihaël fils de Simri, et Joha son frère, Titsite,

46 Eliël Hammahavim, Jéribaï, et Josavia enfants d'Elnaham, et Jithma Moabite,

47 Eliël, et Hobed, et Jasiël de Metsobaja.