1 Prozpěvuj,neplodná, kteráž nerodíš, zvučně prozpěvuj a prokřikni, kteráž ku porodu nepracuješ, nebo více bude synů opuštěné, nežli synů té, kteráž má muže, praví Hospodin.

2 Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď.

3 Nebo na pravo i na levo se rozmůžeš, a símě tvé národy dědičně vládnouti bude, a města pustá osadí.

4 Nebojž se, nebo nebudeš zahanbena, aniž se zapyřuj, nebo nebudeš v potupu uvedena; nýbrž na potupu mladosti své zapomeneš, a na pohanění vdovství svého nezpomeneš více.

5 Nebo manželem tvým jest Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů, a vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude.

6 Nebo jako ženy propuštěné a v duchu sevřené povolá tě Hospodin, a jako ženy mladice, když v pohrdnutí budeš, praví Bůh tvůj.

7 Na maličkou chvilku poopustil jsem tě, ale v slitování převelikém shromáždím tě.

8 V maličkém hněvě skryl jsem tvář svou na maličko před tebou, ale v milosrdenství věčném slituji se nad tebou, praví vykupitel tvůj Hospodin.

9 Neboť jest to u mne, co při potopě Noé. Jakož jsem přisáhl, že se nebudou více rozlévati vody Noé po zemi, tak jsem přisáhl, že se nerozhněvám na tě, aniž tobě přísně domlouvati budu.

10 A byť se i hory pohybovaly, a pahrbkové ustupovali, milosrdenství mé však od tebe neodstoupí, a smlouva pokoje mého se nepohne, praví slitovník tvůj Hospodin.

11 Ó ssoužená, vichřicí zmítaná, potěšení zbavená, aj, já položím na karbunkulích kamení tvé, a založím tě na zafiřích.

12 A vzdělám z křištálu skla tvá, a brány tvé z kamení třpytícího se, i všecka pomezí tvá z kamení drahého.

13 Synové pak tvoji všickni vyučení budou od Hospodina, a hojnost pokoje budou míti synové tvoji.

14 Na spravedlnosti upevněna budeš. Vzdálíš se od ssoužení, protož se ho nebudeš báti, a od setření, nebo nepřiblíží se k tobě.

15 Aj, budouť nejedni bydliti s tebou, kteříž nejsou moji, ale kdož by bydleje s tebou, byl proti tobě, padne.

16 Aj, já stvořil jsem kováře dýmajícího při ohni na uhlí, a vynášejícího nádobí k dílu svému, já také stvořil jsem zhoubce, aby hubil.

17 Žádný nástroj proti tobě udělaný nepodaří se, a každý jazyk, povstávající proti tobě na soudu, potupíš. Toť jest dědictví služebníků Hospodinových, a spravedlnost jejich ode mne, praví Hospodin.

1 Réjouis-toi avec chant de triomphe, stérile [qui] n'enfantais point, [toi qui] ne savais ce que c'est du travail d'enfant, éclate de joie avec chant de triomphe, et t'égaye; car les enfants de celle qui était délaissée, [seront] en plus grand nombre que les enfants de celle qui était mariée, a dit l'Eternel.

2 Elargis le lieu de ta tente, et qu'on étende les courtines de tes pavillons; n'épargne rien, allonge tes cordages, et fais tenir ferme tes pieux.

3 Car tu te répandras à droite et à gauche, et ta postérité possédera les nations, et rendra habitées les villes désertes.

4 Ne crains point, car tu ne seras point honteuse, ni confuse, et tu ne rougiras point; mais tu oublieras la honte de ta jeunesse, et tu ne te souviendras plus de l'opprobre de ton veuvage.

5 Car ton mari est celui qui t'a faite; l'Eternel des armées est son Nom; et ton Rédempteur est le Saint d'Israël : il sera appelé le Dieu de toute la terre.

6 Car l'Eternel t'a appelée comme une femme délaissée et travaillée en son esprit, et comme une femme qu'on aurait épousée dans la jeunesse, et qui aurait été répudiée, a dit ton Dieu.

7 Je t'ai délaissée pour un petit moment; mais je te rassemblerai par de grandes compassions.

8 J'ai caché ma face arrière de toi pour un moment dans le temps de l'indignation; mais j'ai eu compassion de toi par une gratuité éternelle, a dit l'Eternel ton Rédempteur.

9 Car ceci me sera [comme] les eaux de Noé; c'est que [comme] j'ai juré que les eaux de Noé ne passeront plus sur la terre; ainsi j'ai juré que je ne serai plus indigné contre toi, et que je ne te tancerai plus.

10 Car quand les montagnes se remueraient, et que les coteaux crouleraient, ma gratuité ne se retirera point de toi, et l'alliance de ma paix ne bougera point, a dit l'Eternel, qui a compassion de toi.

11 O affligée! agitée de la tempête, destituée de consolation, voici, je m'en vais coucher des escarboucles pour tes pierres, et je te fonderai sur des saphirs;

12 Et je ferai tes fenêtrages d'agates, et tes portes seront de pierres de rubis, et toute ton enceinte de pierres précieuses.

13 Aussi tous tes enfants seront enseignés de l'Eternel, et la paix de tes fils sera abondante.

14 Tu seras affermie en justice, tu seras loin de l'oppression, et tu ne craindras rien; tu seras, dis-je, loin de la frayeur, car elle n'approchera point de toi.

15 Voici, on ne manquera pas de comploter [contre toi], mais ce ne sera pas de par moi; quiconque complotera contre toi, tombera pour l'amour de toi.

16 Voici, c'est moi qui ai créé le forgeron soufflant le charbon au feu, et formant l'instrument pour son ouvrage; et c'est moi qui ai créé le destructeur pour dissiper.

17 Nulles armes forgées contre toi ne prospéreront, et tu convaincras de malice toute langue qui se sera élevée contre toi en jugement; c'est là l'héritage des serviteurs de l'Eternel, et leur justice de par moi, dit l'Eternel.