1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
1 Le cœur du Roi est en la main de l'Eternel [comme] des ruisseaux d'eaux, il l'incline à tout ce qu'il veut.
2 Chaque voie de l'homme lui semble droite; mais l'Eternel pèse les cœurs.
3 Faire ce qui est juste et droit, est une chose que l'Eternel aime mieux que des sacrifices.
4 Les yeux élevés, et le cœur enflé, est le labourage des méchants, qui n'est que péché.
5 Les pensées d'un homme diligent le conduisent à l'abondance, mais tout étourdi tombe dans l'indigence.
6 Travailler à avoir des trésors par une langue trompeuse, c'est une vanité poussée au loin par ceux qui cherchent la mort.
7 Le fourragement des méchants les abattra, parce qu'ils auront refusé de faire ce qui est droit.
8 Quand un homme marche de travers, il s'égare; mais l'œuvre de celui qui est pur, est droite.
9 Il vaut mieux habiter au coin d'un toit, que dans une maison spacieuse avec une femme querelleuse.
10 L'âme du méchant souhaite le mal, et son prochain ne trouve point de grâce devant lui.
11 Quand on punit le moqueur, le niais devient sage; et quand on instruit le sage, il reçoit la science.
12 Le juste considère prudemment la maison du méchant, quand les méchants sont renversés dans la misère.
13 Celui qui bouche son oreille pour n'ouïr point le cri du chétif, criera aussi lui-même, et on ne lui répondra point.
14 Le don fait en secret apaise la colère, et le présent mis au sein apaise une véhémente fureur.
15 C'est une joie au juste de faire ce qui est droit; mais c'est une frayeur aux ouvriers d'iniquité.
16 L'homme qui se détourne du chemin de la prudence aura sa demeure dans l'assemblée des trépassés.
17 L'homme qui aime à rire, sera indigent; et celui qui aime le vin et la graisse, ne s'enrichira point.
18 Le méchant sera l'échange du juste; et le perfide, au lieu des hommes intègres.
19 Il vaut mieux habiter dans une terre déserte, qu'avec une femme querelleuse et qui se dépite.
20 La provision désirable, et l'huile, est dans la demeure du sage; mais l'homme fou l'engloutit.
21 Celui qui s'adonne soigneusement à la justice, et à la miséricorde, trouvera la vie, la justice, et la gloire.
22 Le sage entre dans la ville des forts, et rabaisse la force de sa confiance.
23 Celui qui garde sa bouche et sa langue, garde son âme de détresse.
24 Un superbe arrogant s'appelle un moqueur, qui fait tout avec colère et fierté.
25 Le souhait du paresseux le tue; car ses mains ont refusé de travailler.
26 Il y a tel qui tout le jour ne fait que souhaiter; mais le juste donne, et n'épargne rien.
27 Le sacrifice des méchants est une abomination; combien plus s'ils l'apportent avec une méchante intention?
28 Le témoin menteur périra; mais l'homme qui écoute, parlera avec gain de cause.
29 L'homme méchant a un air impudent; mais l'homme juste dresse ses voies.
30 Il n'y a ni sagesse, ni intelligence, ni conseil contre l'Eternel.
31 Le cheval est équipé pour le jour de la bataille, mais la délivrance vient de l'Eternel.