1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
1 ALEPH. Bienheureux [sont] ceux qui sont intègres en leur voie, qui marchent en la Loi de l'Eternel.
2 Bienheureux sont ceux qui gardent ses témoignages, et qui le cherchent de tout leur cœur;
3 Qui aussi ne font point d'iniquité, [et] qui marchent dans ses voies.
4 Tu as donné tes commandements afin qu'on les garde soigneusement.
5 Qu'il te plaise, ô Dieu! que mes voies soient bien dressées, pour garder tes statuts.
6 Et je ne rougirai point de honte, quand je regarderai à tous tes commandements.
7 Je te célébrerai avec droiture de cœur, quand j'aurai appris les ordonnances de ta justice.
8 Je veux garder tes statuts; ne me délaisse point entièrement.
9 BETH. Par quel moyen le jeune homme rendra-t-il pure sa voie? Ce sera en y prenant garde selon ta parole.
10 Je t'ai recherché de tout mon cœur, ne me fais point fourvoyer de tes commandements.
11 J'ai serré ta parole dans mon cœur, afin que je ne pèche point contre toi.
12 Eternel! tu es béni; enseigne-moi tes statuts.
13 J'ai raconté de mes lèvres toutes les ordonnances de ta bouche.
14 Je me suis réjoui dans le chemin de tes témoignages, comme si j'eusse eu toutes les richesses du monde.
15 Je m'entretiendrai de tes commandements, et je regarderai à tes sentiers.
16 Je prends plaisir à tes statuts, et je n'oublierai point tes paroles.
17 GUIMEL. Fais ce bien à ton serviteur que.je vive, et je garderai ta parole.
18 Dessille mes yeux, afin que je regarde aux merveilles de ta Loi.
19 Je suis voyageur en la terre; ne cache point de moi tes commandements.
20 Mon âme est toute embrasée de l'affection qu'elle a de tout temps pour tes ordonnances.
21 Tu as rudement tancé les orgueilleux maudits, qui se détournent de tes commandements.
22 Ote de dessus moi l'opprobre et le mépris; car j'ai gardé tes témoignages.
23 Même les principaux se sont assis [et] ont parlé contre moi, pendant que ton serviteur s'entretenait de tes statuts.
24 Aussi tes témoignages [sont] mes plaisirs, [et] les gens de mon conseil.
25 DALETH. Mon âme est attachée à la poudre; fais-moi revivre selon ta parole.
26 Je t'ai déclaré au long mes voies, et tu m'as répondu; enseigne-moi tes statuts.
27 Fais-moi entendre la voie de tes commandements, et je discourrai de tes merveilles.
28 Mon âme s'est fondue d'ennui, relève moi selon tes paroles.
29 Eloigne de moi la voie du mensonge, et me donne gratuitement ta Loi.
30 J'ai choisi la voie de la vérité, et je me suis proposé tes ordonnances.
31 J'ai été attaché à tes témoignages, ô Eternel! ne me fais point rougir de honte.
32 Je courrai par la voie de tes commandements, quand tu auras mis mon cœur au large.
33 HE. Eternel, enseigne-moi la voie de tes statuts, et je la garderai jusques au bout.
34 Donne-moi de l'intelligence; je garderai ta Loi, et je l'observerai de tout [mon] cœur.
35 Fais-moi marcher dans le sentier de tes commandements; car j'y prends plaisir.
36 Incline mon cœur à tes témoignages, et non point au gain déshonnête.
37 Détourne mes yeux qu'ils ne regardent à la vanité; fais-moi revivre par le moyen de tes voies.
38 Ratifie ta parole à ton serviteur, qui est adonné à ta crainte.
39 Ote mon opprobre, lequel j'ai craint; car tes ordonnances sont bonnes.
40 Voici, je suis affectionné à tes commandements; fais-moi revivre par ta justice.
41 VAU. Et que tes faveurs viennent sur moi, ô Eternel! [et] ta délivrance aussi, selon ta parole;
42 Afin que j'aie de quoi répondre à celui qui me charge d'opprobre : car j'ai mis ma confiance en ta parole.
43 Et n'arrache point de ma bouche la parole de vérité; car je me suis attendu à tes ordonnances.
44 Je garderai continuellement ta Loi, à toujours et à perpétuité.
45 Je marcherai au large, parce que j'ai recherché tes commandements.
46 Je parlerai de tes témoignages devant les Rois, et je ne rougirai point de honte.
47 Et je prendrai mon plaisir en tes commandements, que j'ai aimés;
48 Même j'étendrai mes mains vers tes commandements, que j'ai aimés; et je m'entretiendrai de tes statuts.
49 ZAIN. Souviens-toi de la parole donnée à ton serviteur, à laquelle tu as fait que je me suis attendu.
50 C'[est] ici ma consolation dans mon affliction, que ta parole m'a remis en vie.
51 Les orgueilleux se sont fort moqués de moi, [mais] je ne me suis point dé tourné de ta Loi.
52 Eternel, je me suis souvenu des jugements d'ancienneté, et je me suis consolé [en eux].
53 L'horreur m'a saisi, à cause des méchants qui ont abandonné ta Loi.
54 Tes statuts ont été le sujet de mes cantiques dans la maison où j ai demeuré comme voyageur.
55 Eternel, je me suis souvenu de ton Nom pendant la nuit, et j'ai gardé ta Loi.
56 Cela m'est arrivé, parce que je gardais tes commandements.
57 HETH. Ô Eternel! j'ai conclu que ma portion était de garder tes paroles.
58 Je t'ai supplié de tout mon cœur, aie pitié de moi selon ta parole.
59 J'ai fait le compte de mes voies, et j'ai rebroussé chemin vers tes témoignages.
60 Je me suis hâté, je n'ai point différé à garder tes commandements.
61 Les troupes des méchants m'ont pillé, [mais] je n'ai point oublié ta Loi.
62 Je me lève à minuit pour te célébrer à cause des ordonnances de ta justice.
63 Je m'accompagne de tous ceux qui te craignent, et qui gardent tes commandements.
64 Eternel, la terre est pleine de tes faveurs; enseigne-moi tes statuts.
65 TETH. Eternel, tu as fait du bien à ton serviteur selon ta parole.
66 Enseigne-moi d'avoir bon sens et connaissance, car j'ai ajouté foi à tes commandements.
67 Avant que je fusse affligé, j'allais à travers champs; mais maintenant j'observe ta parole.
68 Tu [es] bon et bienfaisant, enseigne-moi tes statuts.
69 Les orgueilleux ont forgé des faussetés contre moi; [mais] je garderai de tout mon cœur tes commandements.
70 Leur cœur est comme figé de graisse; mais moi, je prends plaisir en ta Loi.
71 Il m'est bon que j'aie été affligé, afin que j'apprenne tes statuts.
72 La Loi [que tu as prononcée] de ta bouche, m'[est] plus précieuse que mille [pièces] d'or ou d'argent.
73 JOD. Tes mains m'ont fait, et façonné; rends-moi entendu, afin que j'apprenne tes commandements.
74 Ceux qui te craignent me verront, et se réjouiront; parce que je me suis attendu à ta parole.
75 Je connais, ô Eternel! que tes ordonnances ne sont que justice; et que tu m'as affligé suivant ta fidélité.
76 Je te prie, que ta miséricorde me console, selon ta parole [adressée] à ton serviteur.
77 Que tes compassions se répandent sur moi, et je vivrai; car ta Loi est tout mon plaisir.
78 Que les orgueilleux rougissent de honte, de ce qu ils m'ont renversé sans sujet; [mais] moi, je discourrai de tes commandements.
79 Que ceux qui te craignent, et ceux qui connaissent tes témoignages, reviennent vers moi.
80 Que mon cœur soit intègre dans tes statuts, afin que je ne rougisse point de honte.
81 CAPH. Mon âme s'est consumée en attendant ta délivrance; je me suis attendu à ta parole.
82 Mes yeux se sont épuisés [en attendant] ta parole, lorsque j'ai dit : quand me consoleras-tu?
83 Car je suis devenu comme un outre mis à la fumée, [et je] n'ai point oublié tes statuts.
84 Combien [ont à durer] les jours de ton serviteur? Quand jugeras-tu ceux qui me poursuivent?
85 Les orgueilleux m'ont creusé des fosses, ce qui n'est pas selon ta Loi.
86 Tous tes commandements [ne sont que] fidélité; on me persécute sans cause; aide-moi.
87 On m'a presque réduit à rien, [et] mis par terre : mais je n'ai point abandonné tes commandements.
88 Fais-moi revivre selon ta miséricorde, et je garderai le témoignage de ta bouche.
89 LAMED. Ô Eternel! ta parole subsiste à toujours dans les cieux.
90 Ta fidélité dure d'âge en âge; tu as établi la terre, et elle demeure ferme.
91 [Ces choses] subsistent aujourd'hui selon tes ordonnances; car toutes choses te servent.
92 N'eût été que ta Loi a été tout mon plaisir, j'eusse déjà péri dans mon affliction.
93 Je n'oublierai jamais tes commandements; car tu m'as fait revivre par eux.
94 Je suis à toi, sauve-moi; car j'ai recherché tes commandements.
95 Les méchants m'ont attendu, pour me faire périr; [mais] je me suis rendu attentif à tes témoignages.
96 J'ai vu un bout dans toutes les choses les plus parfaites; [mais] ton commandement [est] d'une très-grande étendue.
97 MEM. Ô combien j'aime ta Loi! c'est ce dont je m'entretiens tout le jour.
98 Tu m'as rendu plus sage par tes commandements, que ne sont mes ennemis; parce que tes commandements sont toujours avec moi.
99 J'ai surpassé en prudence tous ceux qui m'avaient enseigné, parce que tes témoignages son mon entretien.
100 Je suis devenu plus intelligent que les anciens, parce que j'ai observé tes commandements.
101 J'ai gardé mes pieds de toute mauvaise voie, afin que j'observasse ta parole.
102 Je ne me suis point détourné de tes ordonnances, parce que tu me [les] as enseignées.
103 Ô que ta parole a été douce à mon palais! plus douce que le miel à ma bouche.
104 Je suis devenu intelligent par tes commandements, c'est pourquoi j'ai haï toute voie de mensonge.
105 NUN. Ta parole est une lampe à mon pied, et une lumière à mon sentier.
106 J'ai juré, et je le tiendrai, d'observer les ordonnances de ta justice.
107 Eternel, je suis extrêmement affligé, fais-moi revivre selon ta parole.
108 Eternel, je te prie, aie pour agréables les oblations volontaires de ma bouche, et enseigne-moi tes ordonnances.
109 Ma vie a été continuellement en danger, toutefois je n'ai point oublié ta Loi.
110 Les méchants m'ont tendu des piéges, toutefois je ne me suis point égaré de tes commandements.
111 J'ai pris pour héritage perpétuel tes témoignages; car ils sont la joie de mon cœur.
112 J'ai incliné mon cœur à accomplir toujours tes statuts jusques au bout.
113 SAMECH. J'ai eu en haine les pensées diverses, mais j'ai aimé ta Loi.
114 Tu es mon asile et mon bouclier, je me suis attendu à ta parole.
115 Méchants, retirez-vous de moi, et je garderai les commandements de mon Dieu.
116 Soutiens-moi suivant ta parole, et je vivrai; et ne me fais point rougir de honte en me refusant ce que j'espérais.
117 Soutiens-moi, et je serai en sûreté, et j'aurai continuellement les yeux sur tes statuts.
118 Tu as foulé aux pieds tous ceux qui se détournent de tes statuts; car le mensonge est le moyen dont ils se servent pour tromper.
119 Tu as réduit à néant tous les méchants de la terre, comme n'étant qu'écume; c'est pourquoi j'ai aimé tes témoignages.
120 Ma chair a frémi de la frayeur que j'ai de toi, et j'ai craint tes jugements.
121 HAJIN. J'ai exercé jugement et justice, ne m'abandonne point à ceux qui me font tort.
122 Sois le pleige de ton serviteur pour son bien; [et ne permets pas] que je sois opprimé par les orgueilleux,
123 Mes yeux se sont épuisés en attendant ta délivrance, et la parole de ta justice.
124 Agis envers ton serviteur suivant ta miséricorde et m'enseigne tes statuts.
125 Je suis ton serviteur, rends-moi intelligent, et je connaîtrai tes témoignages.
126 Il est temps que l'Eternel opère; ils ont aboli ta Loi.
127 C'est pourquoi j'ai aimé tes commandements, plus que l'or, même plus que le fin or.
128 C'est pourquoi j'ai estimé droits tous les commandements que tu donnes de toutes choses, [et] j'ai eu en haine toute voie de mensonge.
129 PE. Tes témoignages sont des choses merveilleuses; c'est pourquoi mon âme les a gardés.
130 L'entrée de tes paroles illumine, [et] donne de l'intelligence aux simples.
131 J'ai ouvert ma bouche, et j'ai soupiré; car j'ai souhaité tes commandements.
132 Regarde-moi, et aie pitié de moi, selon que tu as ordinairement compassion de ceux qui aiment ton Nom.
133 Affermis mes pas sur ta parole, et que l'iniquité n'ait point d'empire sur moi.
134 Délivre-moi de l'oppression des hommes, afin que je garde tes commandements.
135 Fais luire ta face sur ton serviteur, et m'enseigne tes statuts.
136 Mes yeux se sont fondus en ruisseaux d'eau, parce qu'on n'observe point ta Loi.
137 TSADE. Tu es juste, ô Eternel! et droit en tes jugements.
138 Tu as ordonné tes témoignages comme une chose juste, et souverainement ferme.
139 Mon zèle m'a miné; parce que mes adversaires ont oublié tes paroles.
140 Ta parole est souverainement raffinée, c'est pourquoi ton serviteur l'aime.
141 Je suis petit et méprisé, [toutefois] je n'oublie point tes commandements.
142 Ta justice est une justice à toujours, et ta Loi est la vérité.
143 La détresse et l'angoisse m'avaient rencontré; [mais] tes commandements sont mes plaisirs.
144 Tes témoignages ne sont que justice à toujours; donne m'en l’intelligence, afin que je vive.
145 KOPH. J'ai crié de tout mon cœur, réponds-moi, ô Eternel! [et] je garderai tes statuts.
146 J'ai crié vers toi; sauve-moi, afin que j'observe tes témoignages.
147 J'ai prévenu le point du jour, et j'ai crié; je me suis attendu à ta parole.
148 Mes yeux ont prévenu les veilles de la nuit pour méditer la parole.
149 Ecoute ma voix selon ta miséricorde : ô Eternel! fais-moi revivre selon ton ordonnance.
150 Ceux qui sont adonnés à des machinations se sont approchés de moi, [et] ils se sont éloignés de ta Loi.
151 Eternel, tu es aussi près de moi; et tous tes commandements ne sont que vérité.
152 J'ai connu dès longtemps touchant tes témoignages, que tu les as fondés pour toujours.
153 RESCH. Regarde mon affliction, et m'en retire; car je n'ai point oublié ta Loi.
154 Soutiens ma cause, et me rachète; fais-moi revivre suivant ta parole.
155 La délivrance est loin des méchants; parce qu'ils n'ont point recherché tes statuts.
156 Tes compassions sont en grand nombre, ô Eternel! fais-moi revivre selon tes ordonnances.
157 Ceux qui me persécutent et qui me pressent, [sont] en grand nombre : [toutefois] je ne me suis point détourné de tes témoignages.
158 J'ai jeté les yeux sur les perfides et j'ai été rempli de tristesse de ce qu'ils n'observaient point ta parole.
159 Regarde combien j'ai aimé tes commandements; Eternel! fais-moi revivre selon ta miséricorde.
160 Le principal point de ta parole est la vérité, et toute l'ordonnance de ta justice est à toujours.
161 SCIN. Les principaux du peuple m'ont persécuté sans sujet; mais mon cœur a été effrayé à cause de ta parole.
162 Je me réjouis de ta parole, comme ferait celui qui aurait trouvé un grand butin.
163 J'ai eu en haine et en abomination le mensonge; j'ai aimé ta Loi.
164 Sept fois le jour je te loue à cause des ordonnances de ta justice.
165 Il y a une grande paix pour ceux qui aiment ta Loi, et rien ne peut les renverser.
166 Eternel, j'ai espéré en ta délivrance, et j'ai fait tes commandements.
167 Mon âme a observé tes témoignages, et je les ai souverainement aimés.
168 J'ai observé tes commandements et tes témoignages; car toutes mes voies sont devant toi.
169 THAU. Eternel, que mon cri approche de ta présence; rends-moi intelligent selon ta parole.
170 Que ma supplication vienne devant toi; délivre-moi selon ta parole.
171 Mes lèvres publieront ta louange, quand tu m'auras enseigné tes statuts.
172 Ma langue ne s'entretiendra que de ta parole; parce que tous tes commandements ne sont que justice.
173 Que ta main me soit en aide, parce que j'ai choisi tes commandements.
174 Eternel, j'ai souhaité ta délivrance, et ta Loi est tout mon plaisir.
175 Que mon âme vive, afin qu'elle te loue; et fais que tes ordonnances me soient en aide.
176 J'ai été égaré comme la brebis perdue; cherche ton serviteur; car je n'ai point mis en oubli tes commandements.