1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.

4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]

1 Psaume de David, [donné] au maître chantre. Eternel, le Roi se réjouira de ta force, et combien s'égayera-t-il de ta délivrance?

2 Tu lui as donné le souhait de son cœur, et ne lui as point refusé ce qu'il a proféré de ses lèvres; Sélah.

3 Car tu l'as prévenu de bénédictions de biens, [et] tu as mis sur sa tête une couronne de fin or.

4 Il t'avait demandé la vie, et tu la lui as donnée : [même] un prolongement de jours à toujours et à perpétuité.

5 Sa gloire est grande par ta délivrance; tu l'as couvert de majesté et d'honneur.

6 Car tu l'as mis pour bénédictions à perpétuité; tu l'as rempli de joie par ta face.

7 Parce que le Roi s'assure en l'Eternel, et en la gratuité du Souverain, il ne sera point ébranlé.

8 Ta main trouvera tous tes ennemis; ta droite trouvera tous ceux qui te haïssent.

9 Tu les rendras comme un four de feu au temps de ton courroux; l'Eternel les engloutira en sa colère, et le feu les consumera.

10 Tu feras périr leur fruit de dessus la terre, et leur race d'entre les fils des hommes.

11 Car ils ont intenté du mal contre toi, et ils ont machiné une entreprise dont ils ne pourront pas [venir à bout].

12 Parce que tu les mettras en butte, et que tu coucheras [tes flèches] sur tes cordes contre leurs visages.

13 Elève-toi, Eternel, par ta force; [et] nous chanterons et psalmodierons ta puissance.