1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.

2 Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.

3 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.

4 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.

5 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.

6 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.

7 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

8 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?

9 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.

10 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.

11 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.

12 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.

13 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.

14 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.

15 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

16 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.

17 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]

1 Mictam de David, [donné] au maître chantre, [pour le chanter] sur Al-tasheth; touchant ce que Saül envoya [des gens] qui épièrent sa maison afin de le tuer. Mon Dieu! délivre-moi de mes ennemis, garantis-moi de ceux qui s'élèvent contre moi.

2 Délivre-moi des ouvriers d'iniquité, et me garde des hommes sanguinaires.

3 Car voici, ils m'ont dressé des embûches, [et] des gens robustes se sont assemblés contre moi, bien qu'il n'y ait point en moi de transgression ni de péché, ô Eternel!

4 Ils courent çà et là, et se mettent en ordre, bien qu'il n'y ait point d'iniquité en moi; réveille-toi pour venir au-devant de moi, et regarde.

5 Toi donc, ô Eternel! Dieu des armées, Dieu d'Israël, réveille-toi pour visiter toutes les nations ; ne fais point de grâce à pas un de ceux qui outragent perfidement; Sélah.

6 Ils vont et viennent sur le soir, ils font du bruit comme des chiens, ils font le tour de la ville.

7 Voilà, ils s'évaporent en discours; il y a des épées en leurs lèvres; car, [disent-ils], qui est-ce qui nous entend?

8 Mais toi, Eternel! tu te riras d'eux, tu te moqueras de toutes les nations.

9 [A cause] de sa force, je m'attends à toi; car Dieu est ma haute retraite.

10 Dieu qui me favorise me préviendra, Dieu me fera voir [ce que je désire] en ceux qui m'observent.

11 Ne les tue pas, de peur que mon peuple ne l'oublie; fais-les errer par ta puissance, et les abats, Seigneur, qui es notre bouclier.

12 Le péché de leur bouche est la parole de leurs lèvres; qu'ils soient donc pris par leur orgueil; car ils ne tiennent que des discours d'exécration et de mensonge.

13 Consume-les avec fureur, consume-[les] de sorte qu'ils ne soient plus; et qu'on sache que Dieu domine en Jacob, [et] jusqu'aux bouts de la terre; Sélah.

14 Qu'ils aillent donc et viennent sur le soir, qu'ils fassent du bruit comme des chiens, et qu'ils fassent le tour de la ville.

15 Qu'ils se donnent du mouvement pour trouver à manger, et qu'ils passent la nuit sans être rassasiés.

16 Mais moi je chanterai ta force, et je louerai dès le matin à haute voix ta gratuité, parce que tu m'as été une haute retraite, et mon asile au jour que j'étais en détresse.

17 Ma Force! Je te psalmodierai; car Dieu est ma haute retraite, [et] le Dieu qui me favorise.