1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu,

2 A Apfie sestře milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i vší církvi, kteráž jest v domě tvém:

3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách,

5 Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým,

6 Aby společnost víry tvé mocná byla a tudy poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše.

7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že srdce svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře.

8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo,

9 Však pro lásku raději tebe prosím, jsa již takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista.

10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima,

11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal.

12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi.

13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium;

14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle.

15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl,

16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu.

17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne.

18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti.

19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen.

20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu.

21 Jist jsa tvým poslušenstvím, tak jsem tobě napsal, věda, že i více, nežli pravím, učiníš.

22 A mezi tím připraviž mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen.

23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,)

24 Marek, Aristarchus, Démas a Lukáš, pomocníci moji.

25 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s duchem vaším. Amen. List tento k Filemonovi psán byl z Říma po Onezimovi služebníku.

1 Paulo, prisioneiro de Jesus Cristo, e seu irmão Timóteo, a Filêmon, nosso muito amado colaborador,

2 a Ápia, nossa irmã, a Arquipo, nosso companheiro de armas, e à igreja que se reúne em tua casa.

3 A vós, graça e paz da parte de Deus, nosso Pai, e da parte do Senhor Jesus Cristo!

4 Não cesso de dar graças a meu Deus e lembrar-me de ti nas minhas orações,

5 ao receber notícia da tua caridade e da fé que tens no Senhor Jesus e para com todos os santos,

6 para que esta tua fé, que compartilhas conosco, seja atuante e faça conhecer todo o bem que se realiza entre nós por causa de Cristo.

7 Tua caridade me trouxe grande alegria e conforto, porque os corações dos santos encontraram alívio por teu intermédio, irmão.

8 Por esse motivo, se bem que eu tenha plena autoridade em Cristo para prescrever-te o que é da tua obrigação,

9 prefiro fazer apenas um apelo à tua caridade. Eu, Paulo, idoso como estou, e agora preso por Jesus Cristo,

10 venho suplicar-te em favor deste filho meu, que gerei na prisão, Onésimo.

11 Ele poderá ter sido de pouca serventia para ti, mas agora será muito útil tanto a ti como a mim.

12 Torno a enviá-lo para junto de ti, e é como se fora o meu próprio coração.

13 Quisera conservá-lo comigo, para que em teu nome ele continuasse a assistir-me nesta minha prisão pelo Evangelho.

14 Mas, sem o teu consentimento, nada quis resolver, para que tenhas ocasião de praticar o bem {em meu favor}, não por imposição, mas sim de livre vontade.

15 Se ele se apartou de ti por algum tempo, foi sem dúvida para que o pudesses reaver para sempre.

16 Agora, não já como escravo, mas bem mais do que escravo, como irmão caríssimo, meu e sobretudo teu, tanto por interesses temporais como no Senhor.

17 Portanto, se me tens por amigo, recebe-o como a mim.

18 Se ele te causou qualquer prejuízo ou está devendo alguma coisa, lança isto em minha conta.

19 Eu, Paulo, escrevo de próprio punho: Eu pagarei. Para não te dizer que tu mesmo te deves inteiramente a mim!

20 Sim, irmão, quisera eu receber de ti esta alegria no Senhor! Dá esta alegria ao meu coração, em Cristo!

21 Eu te escrevi, certo de que me atenderás e sabendo que farás ainda mais do que estou pedindo.

22 Ao mesmo tempo, prepara-me pousada, porque espero, pelas vossas orações, ser-vos restituído em breve.

23 Enviam-te saudações Epafras, meu companheiro de prisão em Cristo Jesus,

24 assim como Marcos, Aristarco, Demas e Lucas, meus colaboradores.

25 A graça do Senhor Jesus Cristo esteja com o vosso espírito!