1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.

3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.

5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.

6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.

7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.

8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.

9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.

10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.

11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.

12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.

13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:

14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.

15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.

16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.

17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.

18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.

19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.

20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.

21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.

22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.

23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.

24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.

25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.

26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.

27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.

28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.

29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.

30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.

31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.

32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.

33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.

34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.

35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

1 O Senhor disse a Moisés o seguinte:

2 "Faze para ti duas trombetas de prata: faze-as de prata batida. Elas te servirão para convocar a assembléia e para dar o sinal de levantar o acampamento.

3 Quando elas soarem, toda a assembléia se reunirá junto de ti, à entrada da tenda de reunião.

4 Se se tocar uma só, virão e se juntarão a ti os príncipes, os chefes de milhares em Israel.

5 Quando tocardes com força, pôr-se-ão em marcha aqueles que estão acampados ao oriente.

6 E quando tocardes com força uma segunda vez, partirão aqueles que estão acampados ao meio-dia; o sinal para a sua partida será um toque estrepitoso.

7 Para convocar a assembléia tocareis também, mas não com estrépito.

8 São os filhos de Aarão, os sacerdotes, que tocarão as trombetas. É uma lei perpétua para vós e vossos descendentes.

9 "Quando na vossa terra sairdes à guerra contra inimigos que vos atacarem, tocareis com força as trombetas, e o Senhor vosso Deus se lembrará de vós, e sereis livres de vossos inimigos.

10 Nos vossos dias de alegria, vossas festas e vossas luas novas, tocareis as trombetas, oferecendo os holocaustos e os sacrifícios pacíficos, e elas vos lembrarão à memória de vosso Deus. Eu sou o Senhor vosso Deus."

11 No vigésimo dia do segundo mês do segundo ano, levantou-se a nuvem do tabernáculo do testemunho.

12 Os israelitas puseram-se em marcha e partiram do deserto do Sinai; e a nuvem parou no deserto de Farã.

13 Partiram, pois, pela primeira vez, conforme a ordem do Senhor transmitida por Moisés.

14 A bandeira do acampamento dos filhos de Judá partiu em primeiro lugar, seguida de suas tropas; e a tropa de Judá era comandada por Naasson, filho de Aminadab.

15 A tropa da tribo dos filhos de Issacar era comandada por Natanael, filho de Suar;

16 e a tropa da tribo dos filhos de Zabulon era comandada por Eliab, filho de Helon.

17 O tabernáculo foi desmontado, e os filhos de Gérson e de Merari partiram, levando-o.

18 Depois partiu a bandeira do acampamento de Rubem, seguida de suas tropas, e seu comandante era Elisur, filho de Sedeur.

19 A tropa da tribo dos filhos de Simeão era comandada por Salamiel, filho de Surisadai;

20 e a tropa da tribo dos filhos de Gad era comandada por Eliasaf, filho de Duel.

21 Os caatitas partiram em seguida, levando os objetos sagrados. E, antes que chegassem, era montado o tabernáculo.

22 A bandeira do acampamento dos filhos de Efraim partiu, seguida de suas tropas; e a tropa de Efraim era comandada por Elisama, filho de Amiud.

23 A tropa da tribo dos filhos de Manassés era comandada por Gamaliel, filho de Fadassur;

24 e a tropa da tribo de Benjamim era comandada por Abidão, filho de Gedeão.

25 A bandeira do acampamento dos filhos de Dã, que formavam a retaguarda de todos os acampamentos, partiu, seguida de suas tropas. A tropa de Dã era comandada por Aieser, filho de Amisadai.

26 A tropa da tribo dos filhos de Aser era comandada por Fegiel, filho Ocrã;

27 e a tropa dos filhos de Neftali era comandada por Aira, filho de Enã.

28 Esta foi a ordem de marcha dos israelitas, divididos em tropas, quando levantaram acampamento.

29 Moisés disse a Hobab, filho de Raguel, o madianita, seu sogro: "Nós partimos para o lugar que o Senhor nos prometeu dar. Vem conosco, e far-te-emos bem, porque o Senhor prometeu fazer bem a Israel."

30 Hobab, porém, respondeu-lhe: "Não irei contigo, mas voltarei para a minha terra e para junto de minha família".

31 Moisés replicou: "Rogo-te que não te separes de nós. Conheces os lugares onde podemos acampar no deserto, e nos servirás de guia.

32 Se vieres conosco, dividiremos contigo os bens que o Senhor nos der."

33 Partiram da montanha do Senhor e caminharam três dias. Durante esses três dias de marcha, a arca da aliança do Senhor os precedia, para lhes escolher um lugar de repouso.

34 A nuvem do Senhor estava sobre eles de dia, quando partiam do acampamento.

35 Quando a arca se levantava, Moisés dizia: "Levantai-vos, Senhor, e sejam dispersos os vossos inimigos! Fujam de vossa face os que vos aborrecem!"

36 Quando, porém, se detinha, dizia: "Voltai, Senhor, para as miríades de milhares de Israel!