1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
1 A balança fraudulenta é abominada pelo Senhor, mas o peso justo lhe é agradável.
2 Vindo o orgulho, virá também a ignomínia, mas a sabedoria mora com os humildes.
3 A integridade dos justos serve-lhes de guia; mas a perversidade dos pérfidos arrasta-os à ruína.
4 No dia da cólera a riqueza não terá proveito, mas a justiça salva da morte.
5 A justiça do homem íntegro aplana-lhe o caminho, mas o ímpio se abisma em sua própria impiedade.
6 A justiça dos retos os salva, mas em sua própria cobiça os pérfidos se prendem.
7 Morto o ímpio, desaparece sua esperança, a esperança dos iníquos perecerá.
8 O justo livra-se da angústia; em seu lugar cai o malvado.
9 Com os lábios, o hipócrita arruína o seu próximo, mas os justos serão salvos pela ciência.
10 Com a felicidade dos justos, exulta a cidade; com a perdição dos ímpios solta brados de alegria.
11 Uma cidade prospera pela bênção dos justos, mas é destruída pelas palavras dos maus.
12 Quem despreza seu próximo demonstra falta de senso; o homem sábio guarda silêncio.
13 O perverso trai os segredos, enquanto um coração leal os mantém ocultos.
14 Por falta de direção cai um povo; onde há muitos conselheiros, ali haverá salvação.
15 Quem fica por fiador de um estranho cairá na desventura; o que evita os laços viverá tranqüilo.
16 Uma mulher graciosa obtém honras, mas os laboriosos alcançam fortuna.
17 O homem liberal faz bem a si próprio, mas o cruel prejudica a sua própria carne.
18 O ímpio obtém um lucro falaz, mas o que semeia justiça receberá uma recompensa certa.
19 Quem pratica a justiça o faz para a vida, mas quem segue o mal corre para a morte.
20 Os homens de coração perverso são odiosos ao Senhor; os de conduta íntegra são objeto de seus favores.
21 Na verdade, o iníquo não ficará impune, mas a posteridade dos justos será salva.
22 Um anel de ouro no focinho de um porco: tal é a mulher formosa e insensata.
23 O desejo dos justos é unicamente o bem; o que espera os ímpios é a cólera.
24 Há quem dá com liberalidade e obtém mais. Outros poupam demais e vivem na indigência.
25 A alma generosa será cumulada de bens; e o que largamente dá, largamente receberá.
26 O povo amaldiçoa o que esconde o trigo, mas a bênção virá sobre a cabeça dos que o vendem.
27 Quem investiga o bem busca o favor; o que busca o mal será por ele oprimido.
28 Quem confia em sua riqueza cairá, enquanto os justos reverdecerão como a folhagem.
29 O que perturba sua casa herda o vento, e o néscio será escravo do sábio.
30 O fruto do justo é uma árvore de vida; o que conquista as almas é sábio.
31 Se o justo recebe na terra sua recompensa, quanto mais o perverso e o pecador!