1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
1 Meu filho, se acolheres minhas palavras e guardares com carinho meus preceitos,
2 ouvindo com atenção a sabedoria e inclinando teu coração para o entendimento;
3 se tu apelares à penetração, se invocares a inteligência,
4 buscando-a como se procura a prata; se a pesquisares como um tesouro,
5 então compreenderás o temor do Senhor, e descobrirás o conhecimento de Deus,
6 porque o Senhor é quem dá a sabedoria, e de sua boca é que procedem a ciência e a prudência.
7 Ele reserva para os retos a salvação e é um escudo para os que caminham com integridade;
8 protege as sendas da retidão e guarda o caminho de seus fiéis.
9 Então compreenderás a justiça e a eqüidade, a retidão e todos os caminhos que conduzem ao bem.
10 Quando a sabedoria penetrar em teu coração e o saber deleitar a tua alma,
11 a reflexão velará sobre ti, amparar-te-á a razão,
12 para preservar-te do mau caminho, do homem de conversas tortuosas
13 que abandona o caminho reto para percorrer caminhos tenebrosos;
14 que se compraz em praticar o mal e se alegra com a maldade;
15 do homem cujos caminhos são tortuosos e os trilhos sinuosos.
16 Ela te preservará da mulher alheia, da estranha que emprega palavras lisonjeiras,
17 que abandona o esposo de sua juventude e se esquece da aliança de seu Deus.
18 Sua casa declina para a morte, seu caminho leva aos lugares sombrios;
19 não retornam os que a buscam, nem encontram as veredas da vida.
20 Assim tu caminharás pela estrada dos bons e seguirás as pegadas dos justos,
21 porque os homens retos habitarão a terra, e os homens íntegros nela permanecerão,
22 enquanto os maus serão arrancados da terra e os pérfidos dela serão exterminados.