1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
1 Meu filho, não te esqueças de meu ensinamento e guarda meus preceitos em teu coração
2 porque, com longos dias e anos de vida, assegurar-te-ão eles a felicidade.
3 Oxalá a bondade e a fidelidade não se afastem de ti! Ata-as ao teu pescoço, grava-as em teu coração!
4 Assim obterás graça e reputação aos olhos de Deus e dos homens.
5 Que teu coração deposite toda a sua confiança no Senhor! Não te firmes em tua própria sabedoria!
6 Sejam quais forem os teus caminhos, pensa nele, e ele aplainará tuas sendas.
7 Não sejas sábio aos teus próprios olhos, teme o Senhor e afasta-te do mal.
8 Isto será saúde para teu corpo e refrigério para teus ossos.
9 Honra o Senhor com teus haveres, e com as primícias de todas as tuas colheitas.
10 Então, teus celeiros se abarrotarão de trigo e teus lagares transbordarão de vinho.
11 Meu filho, não desprezes a correção do Senhor, nem te espantes de que ele te repreenda,
12 porque o Senhor castiga aquele a quem ama, e pune o filho a quem muito estima.
13 Feliz do homem que encontrou a sabedoria, daquele que adquiriu a inteligência,
14 porque mais vale este lucro que o da prata, e o fruto que se obtém é melhor que o fino ouro.
15 Ela é mais preciosa que as pérolas, jóia alguma a pode igualar.
16 Na mão direita ela sustenta uma longa vida; na esquerda, riqueza e glória.
17 Seus caminhos estão semeados de delícias. Suas veredas são pacíficas.
18 É uma árvore de vida para aqueles que lançarem mãos dela. Quem a ela se apega é um homem feliz.
19 Foi pela sabedoria que o Senhor criou a terra, foi com inteligência que ele formou os céus.
20 Foi pela ciência que se fenderam os abismos, por ela as nuvens destilam o orvalho.
21 Meu filho, guarda a sabedoria e a reflexão, não as percas de vista.
22 Elas serão a vida de tua alma e um adorno para teu pescoço.
23 Então caminharás com segurança, sem que o teu pé tropece.
24 Se te deitares, não terás medo. Uma vez deitado, teu sono será doce.
25 Não terás a recear nem terrores repentinos, nem a tempestade que cai sobre os ímpios,
26 porque o Senhor é tua segurança e preservará teu pé de toda cilada.
27 Não negues um benefício a quem o solicita, quando está em teu poder conceder-lho.
28 Não digas ao teu próximo: Vai, volta depois! Eu te darei amanhã, quando dispões de meios.
29 Não maquines o mal contra teu vizinho, quando ele habita com toda a confiança perto de ti.
30 Não litigues com alguém sem ter motivo, se esse alguém não te fez mal algum.
31 Não invejes o homem violento, nem adotes o seu procedimento,
32 porque o Senhor detesta o que procede mal, mas reserva sua intimidade para os homens retos.
33 Sobre a casa do ímpio pesa a maldição divina, a bênção do Senhor repousa sobre a habitação do justo.
34 Se ele escarnece dos zombadores, concede a graça aos humildes.
35 A glória será o prêmio do sábio, a ignomínia será a herança dos insensatos.