1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
1 Palavras de Agur, filho de Jaque, de Massa. Palavras desse homem: Eu me fatiguei por Deus, estou esgotado por Deus, eis-me entregue.
2 Porque eu sou o mais insensato dos homens, não tenho a inteligência de um homem.
3 Não aprendi a sabedoria e não conheci a ciência do Santo.
4 Quem subiu ao céu e quem dele desceu? Quem reteve o vento em suas mãos? Quem envolveu as águas em seu manto? Quem determinou as extremidades da terra? Qual é o seu nome, qual é o nome de seu filho, se é que o sabes?
5 Toda a palavra de Deus é provada, é um escudo para quem se fia nele.
6 Não acrescentes nada às suas palavras, para que ele não te corrija e sejas achado mentiroso.
7 Eu te peço duas coisas, não mas negues antes de minha morte:
8 afasta de mim falsidade e mentira, não me dês nem pobreza nem riqueza, concede-me o pão que me é necessário,
9 para que, saciado, eu não te renegue, e não diga: Quem é o Senhor? Ou que, pobre, eu não roube, e não profane o nome do meu Deus.
10 Não calunies um escravo junto de seu senhor, para que ele não te amaldiçoe e sofras o castigo.
11 Há uma raça que amaldiçoa seu pai e que não abençoa sua mãe.
12 Há uma raça que se julga pura e que não está limpa de sua mancha.
13 Há uma raça , oh, cujos olhos são altivos, com pálpebras levantadas!
14 Há uma raça cujos dentes são espadas e os maxilares, facas, para devorar os desvalidos da terra e os indigentes dentre os homens.
15 A sanguessuga tem duas filhas: Dá! Dá! Há três coisas insaciáveis, quatro mesmo, que nunca dizem: Basta!
16 A habitação dos mortos, o seio estéril, o solo que a água jamais sacia e o fogo que nunca diz: Basta!
17 Os olhos de quem zomba do pai, de quem se recusa obedecer sua mãe: os corvos da torrente o arrebatarão, os filhos da águia o devorarão.
18 Há três coisas que me são mistério, quatro mesmo, que não compreendo:
19 O vôo da águia nos céus, o rastejar da cobra no rochedo, a navegação de um navio em pleno mar, o caminho de um homem junto a uma jovem.
20 Tal é o procedimento da mulher adúltera: come, depois limpa a boca, dizendo: Não fiz mal algum.
21 Três coisas fazem tremer a terra, há mesmo quatro que ela não pode suportar:
22 um escravo que se torna rei, um tolo que está farto de pão,
23 uma filha desprezada que se casa, uma serva que suplanta sua senhora.
24 Há quatro animais pequenos na terra que, entretanto, são sábios, muito sábios:
25 as formigas, povo sem força, que, durante o verão, preparam suas provisões,
26 os arganazes, povo sem poder, que fazem sua habitação nos rochedos,
27 os gafanhotos, que não têm rei e avançam todos em bandos,
28 a lagartixa, que se pode pegar na mão e penetra nos palácios reais.
29 Há três coisas que têm bela aparência, quatro mesmo, que andam garbosamente:
30 O leão, o mais bravo dos animais, que não recua diante de nada,
31 o animal cingido pelos rins, o bode e o rei acompanhado de seu exército.
32 Se tiveres a asneira de elevar-te a ti mesmo, refletindo nisso, depois, põe tua mão à boca,
33 porque quem comprime o leite, tira dele a manteiga, quem aperta o nariz, faz jorrar o sangue, quem provoca a cólera, promove a disputa.