1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.

1 Aleluia. Quando Israel saiu do Egito, e a casa de Jacó se apartou de um povo bárbaro,

2 a terra de Judá tornou-se o santuário do Senhor, e Israel seu reino.

3 O mar, à vista disso, fugiu, o Jordão volveu atrás.

4 Os montes saltaram como carneiros; as colinas, como cordeiros.

5 Que tens, ó mar, para assim fugires? E tu, Jordão, para retrocederes para a tua fonte?

6 Ó montes, por que saltastes como carneiros, e vós, colinas, como cordeiros?

7 Ante a face de Deus, treme, ó terra,

8 por quem o rochedo se mudou em lençol de água, e a pedra em fonte de água viva.