1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
1 Cântico das peregrinações. Senhor, lembrai-vos de Davi e de sua grande piedade,
2 como ele fez ao Senhor este juramento, e este voto ao Poderoso de Jacó:
3 Não entrarei na tenda em que moro, não me deitarei no leito de meu repouso,
4 não darei sono aos meus olhos, nem repouso às minhas pálpebras,
5 até que encontre uma residência para o Senhor, uma morada ao Poderoso de Jacó.
6 Ouvimos dizer que a arca estava em Éfrata, nós a encontramos nas campinas de Jaar.
7 Entremos em sua morada, prostremo-nos diante do escabelo de seus pés.
8 Levantai-vos, Senhor, para vir ao vosso repouso, vós e a arca de vossa majestade.
9 Vistam-se de justiça os vossos sacerdotes, e jubilosos cantem de alegria vossos fiéis.
10 Pelo nome de Davi, vosso servo, não rejeiteis a face daquele que vos é consagrado.
11 O Senhor fez a Davi um juramento, de que não há de se retratar: Colocarei em teu trono um descendente de tua raça.
12 Se teus filhos guardarem minha aliança e os preceitos que eu lhes hei de ensinar, também os descendentes deles, para sempre, sentar-se-ão em teu trono.
13 Porque o Senhor escolheu Sião, ele a preferiu para sua morada.
14 É aqui para sempre o lugar de meu repouso, é aqui que habitarei porque o escolhi.
15 Abençoarei copiosamente sua subsistência, fartarei de pão os seus pobres.
16 Revestirei de salvação seus sacerdotes, e seus fiéis exultarão de alegria.
17 Aí farei crescer o poder de Davi, aí prepararei uma lâmpada para o que me é consagrado.
18 Cobrirei de confusão seus inimigos; em sua fronte, porém, brilhará meu diadema.