1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.

7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

12 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]

1 Ao mestre de canto. Salmo de Davi. Livrai-me, Senhor, do homem mau; preservai-me do homem violento,

2 daqueles que tramam o mal no coração, que provocam discórdias diariamente,

3 que aguçam a língua qual serpente, que ocultam nos lábios veneno viperino.

4 Salvai-me, Senhor, das mãos do ímpio; preservai-me do homem violento, daqueles que tramam minha queda.

5 Orgulhosos, armam laços contra mim e estendem suas redes, e junto ao caminho me colocam ciladas.

6 Digo ao Senhor: Vós sois o meu Deus. Escutai, Senhor, a voz de minha súplica.

7 Senhor Deus, meu poderoso apoio! Vós protegeis minha fronte no dia do combate.

8 Não atendais, Senhor, os desejos do ímpio, não deixeis que se cumpram seus desígnios.

9 Que não levantem a cabeça os que me cercam; sobre eles recaia a malícia de seus lábios.

10 Carvões ardentes chovam sobre eles: sejam lançados numa fossa de onde não se ergam mais.

11 Não terá duração na terra a má língua; o infortúnio surpreenderá o homem violento.

12 Sei que o Senhor defende o desvalido, e faz justiça aos pobres.

13 Sim, os justos celebrarão o vosso nome, e os retos poderão viver em vossa presença.